O.S.E.L. - Exploze v Bejrútu: Jak mohlo „hnojivo“ nadělat tak obrovské škody?
 Exploze v Bejrútu: Jak mohlo „hnojivo“ nadělat tak obrovské škody?
Situace kolem gigantické exploze v Bejrútu se stále vyvíjí. Už ale panuje velká shoda na tom, že explodoval nevhodně uskladněný náklad zabaveného ledku amonného, který se velmi riskantně a trestuhodně nacházel přímo v životně důležitém bejrútském přístavu. Ledek amonný je sice hnojivo, ale také má velice explozivní choutky. Za vhodných podmínek se brutálně utrhne ze řetězu.

Exploze v Bejrútu s oblakem oxidu dusičitého. Kredit: https://warisboring.com / Wikimedia Commons.
Exploze v Bejrútu s oblakem oxidu dusičitého. Kredit: https://warisboring.com / Wikimedia Commons.

V přístavu libanonské metropole Bejrút došlo 4. srpna 2020 k požáru a následné gigantické explozi. V 18:08 místního času se ozval obrovský výbuch, který srovnal se zemí přístav i jeho okolí. Díky moderním technologiím, které má dnes k dispozici prakticky každý, mohl tuto událost svět sledovat prakticky v přímém přenosu. A jak už to u podobných událostí bývá, ihned se začaly šířit nejrůznější výmysly a pitomosti, které jsou vážně k smíchu. Včetně toho, že šlo o jadernou explozi. V době, kdy si každý může pořídit dozimetr a osobně se přesvědčit, jak to je s radioaktivitou, nad takovými hloupostmi zůstává rozum stát.

INTERAKTIVNÍ MAPA
Místo exploze v bejrútském přístavu. Kredit: Wikipedia.
Místo exploze v bejrútském přístavu. Kredit: Wikipedia.

 

Na druhou stranu, Bejrút je bezesporu jedním z horkých míst světového dění. A v takovém epicentru by bylo možné čekat explozi téměř čehokoliv. Mnohé také zarazila obrovská ničivá síla exploze, která podle prvních odhadů expertů činila 0,1 až 3 kilotuny TNT. Tím se hlavní výbuch vyrovná menším taktickým jaderným zbraním. To ale samozřejmě neznamená, že šlo o jadernou explozi. Ničivou sílu exploze pocítili v severním Izraeli a na Kypru, až 240 kilometrů daleko. Seismické přístroje geologů zaznamenaly citelné otřesy a výbuch vytvořil v přístavu kráter o průměru 150 metrů, který zaplavilo moře. Jasně viditelná děsivá rázová vlna trhala na kusy vše, co se jí připletlo do cesty a vyrazila snad všechna okna v Bejrútu. V tuto chvíli je známo nejméně 135 mrtvých a 5 tisíc zraněných. Vzhledem ke stovkám pohřešovaných ale tyto čísla ještě nepochybně porostou.

 

Následky exploze v Bejrútu. Anchal Vohra / Wikimedia Commons.
Následky exploze v Bejrútu. Anchal Vohra / Wikimedia Commons.

Co mohlo způsobit takovou explozi? Jak bylo vidět již na prvních zveřejněných videích katastrofy, hlavní exploze byla nápadná vytvořením hnědočerveného oblaku. Již velmi záhy se ozvali přední světoví experti, pro které to nebylo žádnou záhadou. Takový oblak přesvědčivě ukazuje na explozi dusičnanu, tedy ledku, či výbušniny od něj odvozené. Tento názor záhy převládl, když libanonský premiér Diab uvedl, že podle všeho explodovalo 2 750 tun ledku, který byl již několik let uložen ve skladu v přístavu, v dost nevyhovujících podmínkách.

 

Nejprve se mluvilo o chilském ledku, tedy dusičnanu sodném, ale v tuto chvíli panuje shoda na ledku amonném, čili dusičnanu amonném (NH4NO3). Tenhle ledek se používá především jako hnojivo s vysokým obsahem dusíku. Jenomže je to také účinné okysličovadlo, z něhož lze snadno vyrobit trhavinu. Je to klíčová složka levných, jednoduchých a oblíbených amonledkových průmyslových trhavin (česky zkracováno DAP, tj. dusičnan amonný plus „palivo“), ve světě známých jako ANFO (Aammonium Nitrate/Fuel Oil). Klasické ANFO tvoří cca 94% porézního perličkového (prilled) dusičnanu amonného a 6% paliva, což je nafta, kerosen nebo jiné podobné látky. ANFO mají rádi v dolech, lomech, na stavbách, a také při teroristických útocích.

 

Podle dosavadního vyšetřování excelentních nezávislých Bellingcat bylo ve skladu v bejrútském přístavu možná uloženo přímo ANFO, tedy explozivně vytuněné hnojivo anebo přinejmenším ledek ve formě perliček. Tento náklad pocházel z ruské lodi Rhosus, která ho v roce 2013 pod moldavskou vlajkou vezla do Mosambiku, ale kvůli poruše uvízla v Bejrútu, kde úřady náklad zabavily, uložily jej přímo v přístavu, a pak nikdo nereagoval na opakované prosby celníků, aby nebezpečný náklad z přístavu zmizel.

 

Místo výbuchu se nachází v horní části snímku za silem, které shodou okolností postavila česká firma, a navzdory těsné blízkosti přečkalo explozi. Kredit: Yoniw / Wikimedia Commons.
Místo výbuchu se nachází v horní části snímku za silem, které shodou okolností postavila česká firma, a navzdory těsné blízkosti přečkalo explozi. Kredit: Yoniw / Wikimedia Commons.

Dusičnan amonný sám o sobě vlastně nehoří. Ale je to výtečný zdroj kyslíku, který mocně urychluje spalování dalších materiálů. A také není úplně stabilní. Za dost vysoké teploty dochází k velmi explozivnímu rozkladu ledku amonného na oxid dusný a vodu nebo na dusík, kyslík a vodu. Vzniklé plyny se explozivně uvolňují. Čím více je v takové reakci ledku, tím větší je to rána. Když je to 2 750 tun ledku, tak zboří celý přístav. Je samozřejmě možné, že tam byla i nějaká munice. Těžko najít v Bejrútu místo, kde by nebyla. Odborníci jsou ale přesvědčeni, že to hlavní má na svědomí ledek.

 

Odpálit takovou explozi není snadné. Odhozená cigareta by na to rozhodně nestačila. Odtud možná pramení i laxnost úřadů, které si nechaly celý náklad ledku v nejdůležitějším přístavu Libanonu. Je nutné, aby v místě uložení ledku po delší dobu hořel rozsáhlejší požár. Také tam muselo být nějaké „palivo“, pokud nešlo přímo o ANFO. Obě tyto podmínky byly nejspíš v bejrútském přístavu splněny. Na zveřejněných záběrech je patrný požár, který vypukl v sousedství skladu s ledkem. Hořela tam nejspíše i pyrotechnika. Požár se rozšířil na sklad s ledkem a následně došlo ke katastrofě, která vymazala ze světa i hasiče, zasahující u požáru s pyrotechnikou. V explozi vzniklo také množství hnědočerveně zbarveného oxidu dusičitého. Ten je toxický a zřejmě ještě zhoršil situaci v nešťastném Bejrútu.

 

Navzdory některým zprávám a dojmům vlastně nejde o nic extrémně výjimečného. Ledek amonný je nebezpečný a někdy prostě vybuchuje. Podobná neštěstí malého rozsahu jsou vlastně docela běžná, ať už jako průmyslové nehody nebo teroristické útoky. Svět také zažil několik brutálních explozí podobného rozsahu jako v Bejrútu. Jednou z nejničivějších byla katastrofa v americkém přístavu Port of Texas City, v zálivu Galveston Bay. V roce 1947 došlo k požáru na parníku Grancamp, který byl naložený asi 2 300 tunami ledku amonného. Nebyly tam žádné zbraně a rozhodně nic jaderného a přesto požár rozdmýchal děsivou explozi ledku, s následnými požáry a výbuchy v přístavu. Katastrofa si vyžádala 581 mrtvých a více než 5 tisíc zraněných. Podobnost s explozí v Bejrútu je až zarážející.

 

Video: What Visual Evidence Tells Us About What Caused The Beirut Explosion

 

 

 

Literatura

Scientific American 5. 8. 2020.

Live Science 5. 8. 2020.

Bellingcat 4. 8. 2020.

Wikipedia (2020 Beirut explosions)


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:06.08.2020