O.S.E.L. - Tyranosaurus nebo hromový pták
 Tyranosaurus nebo hromový pták
…aneb Předvědecká historie nejslavnějšího dinosaura

Původní obyvatelé Severní Ameriky znali dinosauří zkameněliny velmi dobře, a to již celá tisíciletí před příchodem Evropanů. Je velmi pravděpodobné, že se občas setkávali i s fosiliemi samotného krále dinosaurů, a to na území současné Montany, Severní a Jižní Dakoty, Wyomingu, Colorada, Utahu, Texasu i Nového Mexika v USA a na území provincií Alberta a Saskatchewan v Kanadě. Na všech těchto územích už byly tyranosauří fosilie objeveny, možná o nich tedy dlouho před paleontology věděli i „Indiáni“. Kredit: Vladimír Rimbala, ilustrace k autorově knize Dinosauři v Čechách (Vyšehrad, 2017).
Původní obyvatelé Severní Ameriky znali dinosauří zkameněliny velmi dobře, a to již celá tisíciletí před příchodem Evropanů. Je velmi pravděpodobné, že se občas setkávali i s fosiliemi samotného krále dinosaurů, a to na území současné Montany, Severní a Jižní Dakoty, Wyomingu, Colorada, Utahu, Texasu i Nového Mexika v USA a na území provincií Alberta a Saskatchewan v Kanadě. Na všech těchto územích už byly tyranosauří fosilie objeveny, možná o nich tedy dlouho před paleontology věděli i „Indiáni“. Kredit: Vladimír Rimbala, ilustrace k autorově knize Dinosauři v Čechách (Vyšehrad, 2017).

Nedávno jsem v samostatném příspěvku pojednal stručně o historii patrně nejslavnějšího dinosaura všech dob, obřího severoamerického teropoda druhu Tyrannosaurus rex. Protože si letos připomínáme půlkulaté 115. výročí jeho vědeckého popisu[1], zastavíme se u historie objevů tohoto impozantního dravce znovu. Tentokrát se ale zaměříme na předvědecké dějiny jeho objevů – od náhodných indiánských setkávání se s fosiliemi až po závěr 19. století, kdy už tyranosauří zkameněliny na americkém středozápadě prokazatelně objevovali paleontologové (či jejich placení sběratelé), stále ale neměli představu, s jakým tvorem vlastně mají tu čest. Postupujme tedy chronologicky a představme si nejzajímavější případy podobných „objevů“. Samozřejmě netušíme, kdy poprvé mohli původní obyvatelé Severní Ameriky narazit na fosilie krále dinosaurů, je ale velmi pravděpodobné, že taková setkávání probíhala celá staletí nebo i tisíciletí před příchodem Evropanů. Etnoložka Adrienne Mayorová ze Stanfordské univerzity publikovala v roce 2005 knihu Fossil Legends of the First Americans, kde se této problematice věnuje velmi podrobně.[2] Autorka například popisuje, jak potenciální objevy fosilií dvouprsté přední „pracky“ tyranosaurů Vraními indiány v Montaně mohly stát v pozadí jejich mytologického ztvárnění hromových ptáků, kteří měli dva drápy na svých nohách.[3] Jakkoliv je to ale lákavá představa, ve skutečnosti jsou fosilie zakrnělých předních končetin tyranosaurů extrémně vzácné. To nicméně nevyvrací možnost, že indiánští stopaři neobjevovali náhodně fosilní kosti dolních končetin, a například také zubů a drápů tyranosaurů. Na jiných místech v knize Mayorová popisuje další možné příklady objevů tyranosauřích fosilií původními obyvateli Severní Ameriky. Například kmen Šajenů mohl na jejich základě vytvořit mytickou postavu zvanou Akhe[4], Lenapové zase údajně vykuřovali v kalumetech prach z rozdrcených fosilních kostí, protože věřili, že se jim tak splní jejich přání.[5] Trochu to připomíná kuriózní situaci s fosiliemi východoasijských dinosaurů, které jsou i ve 21. století rozemílány na prach a prodávány coby prostředky tradiční čínské medicíny.[6]

 

Typový exemplář dnes již neplatného taxonu Manospondylus gigas, stanoveného roku 1892 Edwardem D. Copem. Fosilie v podobě dvou erodovaných obratlů objevil Cope na území Jižní Dakoty a považoval je za zkamenělé kosti jakéhosi obřího ceratopsida (rohatého dinosaura). Dnes už víme, že jde o tyranosauří obratle, vzhledem k nedostatečné diagnostické hodnotě fosilií však nehrozí, že by zmíněné vědecké jméno mohlo nahradit o 13 let mladší a mnohem populárnější binomen Tyrannosaurus rex. Kredit: Evolutionnumber9; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
Typový exemplář dnes již neplatného taxonu Manospondylus gigas, stanoveného roku 1892 Edwardem D. Copem. Fosilie v podobě dvou erodovaných obratlů objevil Cope na území Jižní Dakoty a považoval je za zkamenělé kosti jakéhosi obřího ceratopsida (rohatého dinosaura). Dnes už víme, že jde o tyranosauří obratle, vzhledem k nedostatečné diagnostické hodnotě fosilií však nehrozí, že by zmíněné vědecké jméno mohlo nahradit o 13 let mladší a mnohem populárnější binomen Tyrannosaurus rex. Kredit: Evolutionnumber9; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

 

Ve všech těchto případech si samozřejmě nemůžeme být jistí, zda se opravdu jednalo o fosilie tyranosauridů (natož samotného druhu Tyrannosaurus rex), je ale pravděpodobné, že za dlouhou dobu života v oblastech se sedimenty odpovídajícího stáří se museli indiánští obyvatelé setkávat s dinosauřími zkamenělinami poměrně často. A kdo ví, možná lebky obřích dravých dinosaurů patřily k uctívaným a obávaným rekvizitám při magických obřadech již dlouho před připlutím Kryštofa Kolumba. Datum prvního objevu prokazatelné fosilie druhu T. rex je každopádně známo již mnohem přesněji. Jak dobře víme, tento dinosaurus byl formálně popsán v roce 1905 na základě typového exempláře, objeveného v srpnu roku 1902 v Montaně Barnumem Brownem.[7] První fosilie, kterou dnes můžeme s jistotou zařadit ke stejnému druhu, však objevil náhodně učitel a zároveň amatérský sběratel fosilií Arthur Lakes již roku 1874 na území Colorada![8] K objevu došlo někdy před 20. červnem zmíněného roku v oblasti South Table Mountain nedaleko městečka Golden City (Denverská pánev). Dnes nazýváme tyto sedimenty geologickým souvrstvím Denver a jejich stáří činí asi 69 až 68 milionů let.[9] První objevená fosilie tyranosaura je tak zároveň i jednou z nejstarších u tohoto druhu vůbec! A o jakou zkamenělinu, kterou obdivoval již slavný paleontolog Othniel C. Marsh, se vlastně jednalo? Krásně zachovaný, asi 10 cm dlouhý fragment tyranosauřího zubu, který geolog jménem Edward L. Berthoud získal od Lakese a psal o něm jako o „nádherném ještěřím zubu“. Berthoud zaslal Marshovi nejprve nákres a později i fosilii samotnou, proto je dnes stále uložena v Peabody Museum v Yale (jako YPM 4192), kde Marsh koncem 19. století působil. Ještě v roce 1906, tedy rok po formálním popisu druhu T. rex však nebyla identita původce fosilie rozpoznána – badatel George L. Cannon tehdy napsal, že „…tyto zuby pravděpodobně patřily velkému druhu teropodního dinosaura, jako je Laelaps aquilunguis COPE…“[10] Cannon nebyl zase tak daleko od pravdy, jelikož „Laelaps“ (dnes Dryptosaurus) byl rovněž tyranosauroidní teropod, ačkoliv druhu T. rex byl vývojově značně vzdálený.[11]

 

V roce 1905, kdy byl Tyrannosaurus rex formálně popsán, už bylo známo nejméně šest nebo sedm fosilií, patřících různým exemplářům tohoto obřího dravého dinosaura. Trvalo ale ještě celé století, než byly vyjasněny některé základní hádanky, pojící se k tomuto teropodovi. Dnes už jsme si jistí, že byl aktivním lovcem i mrchožroutem, tělo držel horizontálně a jeho ocas přitom vyvažoval extrémně těžkou hlavu. V neposlední řadě také víme, že tyranosauři měli stálou tělesnou teplotu a v rámci své hmotnosti byli také poměrně agilní. Kredit: Evolutionnumber9; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
V roce 1905, kdy byl Tyrannosaurus rex formálně popsán, už bylo známo nejméně šest nebo sedm fosilií, patřících různým exemplářům tohoto obřího dravého dinosaura. Trvalo ale ještě celé století, než byly vyjasněny některé základní hádanky, pojící se k tomuto teropodovi. Dnes už jsme si jistí, že byl aktivním lovcem i mrchožroutem, tělo držel horizontálně a jeho ocas přitom vyvažoval extrémně těžkou hlavu. V neposlední řadě také víme, že tyranosauři měli stálou tělesnou teplotu a v rámci své hmotnosti byli také poměrně agilní. Kredit: Evolutionnumber9; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

Zajímavé také je, že ve stejné oblasti byla objevena také neúplná čelist velkého teropoda, velmi pravděpodobně opět tyranosaura. O té referoval v roce 1888 rovněž Cannon, dnes ale není dohledatelná.[12] Tím ovšem výčet objevů fosilií druhu T. rex v době před Brownovým stěžejním nálezem z roku 1902 ani zdaleka nekončí. O tyranosauřích obratlích, objevených Marshovým soupeřem Edwardem D. Copem roku 1892 v Jižní Dakotě již bylo pojednáno (jako o dnes již neplatném druhu Manospondylus gigas)[13], další objevy však byly učiněny také jinde. Například Marshův sběratel John B. Hatcher objevil v letech 1890 až 1891 ve Wyomingu fosilní kosti nohou a pánve obřího teropoda, které Marsh roku 1896 mylně popsal pod jménem Ornithomimus grandis. Považoval totiž původce fosilií za obřího zástupce „pštrosích“ dinosaurů.[14] Teprve později se ukázalo, že anatomická stavba kostí nohou byla u tyranosauridů a ornitomimosaurů značně podobná, což Marshe spletlo. Za zmínku dále stojí také objev Barnuma Browna, který byl učiněn již roku 1900, a to opět v sedimentech souvrství Lance ve Wyomingu. Tento fosilní materiál, představující asi 13 % původní tyranosauří kostry, se stal holotypem dnes již neplatného druhu Dynamosaurus imperiosus a později byl prodán do Přírodovědeckého muzea v Londýně (dnes má inventární číslo BMNH R7994).[15] A konečně, další exemplář v té době ještě neznámého dravého dinosaura objevil ve Wyomingu v roce 1902 také Olaf A. Peterson, hledající v té době zkameněliny pro Carnegieho muzeum v Pittsburghu.[16] Právě kvůli konkurenční aktivitě tohoto badatele Henry F. Osborn uspíšil svůj formální popis tyranosaura v roce 1905. Je tedy jasné, že objevy fosilií ikonického dravého dinosaura druhu Tyrannosaurus rex mají ve skutečnosti mnohem delší historii než je oněch posledních 115 let od formálního vědeckého popisu.

---

Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.

---

Short Summary in English: Fossil remains of what is now known as Tyrannosaurus rex were probably known to the indigenous peoples of North America for many centuries. They were also known to several researchers prior to the formal description of this species by Henry F. Osborn in 1905. Some of these were collected from 1874 to 1892.


 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Tyrannosaurus

https://www.prehistoric-wildlife.com/species/t/tyrannosaurus.html

https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_t/tyrannosaurus.php

https://www.dinochecker.com/dinosaurs/TYRANNOSAURUS

https://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=38613

———

[1] Osborn, H. F. (1905). „Tyrannosaurus and other Cretaceous carnivorous dinosaurs“. Bulletin of the AMNH. 21 (14): 259–265. hdl: 2246/1464

[2] Barber, P. (2011). Fossil Legends of the First Americans (review). Journal of American Folklore. 236-237.

[3] Mayor (2005); „Crow Fossil Collectors,“ str. 276

[4] Mayor (2005); „Cheyenne Fossil Knowledge,“ str. 211–212.

[5] Mayor (2005); „Smoking the Monster’s Bone: An Ancient Delaware Fossil Legend,“ str. 68–69.

[6] Viz např. odkaz https://www.chinahouston.org/dinosaur-bones-used-in-chinese-medicine/

[7] Dingus, L.; Norell, M. (2010). Barnum Brown: The Man Who Discovered Tyrannosaurus rex. University of California Press, str. 90, 124. ISBN 978-0-520-94552-4.

[8] Breithaupt, B. H.; Southwell, E. H.; Matthews, N. A. (2005). „In Celebration of 100 years of Tyrannosaurus rex: Manospondylus gigas, Ornithomimus grandis, and Dynamosaurus imperiosus, the Earliest Discoveries of Tyrannosaurus rex in the West“. Abstracts with Programs; 2005 Salt Lake City Annual Meeting. Geological Society of America. 37 (7): 406.

[9] Kauffman, E. G.; Upchurch, G. R., Jr.; Nichols, D. J. (2006). The Cretaceous-Tertiary boundary at South Table Mountain near Golden, Colorado. In: Extinction Events in Earth History, Lecture Notes in Earth Sciences. 30: 365-392.

[10] Carpenter, K. and Young, D. B. (2002). Late Cretaceous dinosaurs from the Denver Basin, Colorado. Rocky Mountain Geology. 37: 237-254.

[11] Brusatte, S. L.; Benson, R. B. J.; Norell, M. A. (2011). The Anatomy of Dryptosaurus aquilunguis (Dinosauria: Theropoda) and a Review of its Tyrannosauroid Affinities. American Museum Novitates, 3717: 1-53.

[12] Carpenter, K. and Young, D. B. (2002). Late Cretaceous dinosaurs from the Denver Basin, Colorado. Rocky Mountain Geology. 37: 237-254.

[13] Osborn, H. F. (1917). „Skeletal adaptations of Ornitholestes, Struthiomimus, Tyrannosaurus„. Bulletin of the American Museum of Natural History. 35 (43): 733–771. hdl: 2246/1334

[14] Marsh, O. C. (1896). The dinosaurs of North America (PDF). United States Geological Survey, 16th Annual Report, 1894-95. 55: 133-244.

[15] Osborn, H. F.; Brown, B. (1906). „Tyrannosaurus, Upper Cretaceous carnivorous dinosaur“. Bulletin of the AMNH. 22 (16): 281–296. hdl: 2246/1473

[16] Larson, Peter; Carpenter, Kenneth (2008). Tyrannosaurus rex: The Tyrant King. 601 North Morton Street, Bloomington, IN.: Indiana University Press. Str. 3-51. ISBN 978-0-253-35087-9.


Autor: Vladimír Socha
Datum:12.11.2020