Určení pohlaví u savců je na první pohled dost jednoduchá záležitost. Má je na starosti dvojice pohlavních chromozomů – samičí X a samčí Y. Když se sejdou v dědičné informaci savce dva chromozomy X, pak se vyvine samice tvořící ve svých pohlavních žlázách vajíčka.
Když se spojí jeden samičí chromozom X s jedním chromozomem Y, narodí se samec produkující ve varlatech spermie. Za všechno může gen SRY, který se nachází jen na chromozomu Y. Pokud se vyskytne v dědičné informaci (u samců s pohlavními chromozomy XY), vyvíjejí se pohlavní žlázy ve varle. Pokud chybí (u samic s pohlavními chromozomy XX), ubírá se vývoj pohlavních žláz k vaječníkům.
Ale co se stane, když se ocitnou buňky s pohlavními chromozomy XX ve vznikající pohlavní žláze těla vybaveného chromozomy XY? Vědci předpokládali, že signál genu SRY se prosadí i v této konstelaci a samičí buňky se promění ve spermie. Ale šedé jsou všechny teorie a žití strom se věčně zelená. Experiment japonských vědců usvědčil teoretické předpoklady z omylu.
Tým vedený Masaru Okabem „složil“ dohromady samčí a samičí embrya tak, aby organismus vzniklého jedince obsahoval jak samičí tak i samčí buňky. Podařilo se jim dosáhnout situace, kdy samčí zárodek „hostil“ ve vznikajících varlatech samičí buňky s pohlavními chromozomy XX. Některé z těchto buněk poslechly volání genu SRY a začaly se měnit ve spermie. Některé však byly k hlasu genu SRY hluché a „trvaly si na svém“ – začaly se vyvíjet ve vajíčka. Když je vědci odebrali myšákům z varlat, zjistili, že tyto pohlavní buňky lze oplodnit spermií. Bohužel, vzniklá embrya se nevyvíjela. Vznik vajíček zřejmě umožňuje fakt, že se vyvíjejí v jakési „kapse“ z dalších buněk. Ty je zřejmě izolují a chrání před povely genu SRY z okolních buněk.
Podobné experimenty s obdobnými výsledky prováděla už před 25 roky anglická bioložka Ann McLarenová, ale vzhledem k tehdejší úrovni molekulární biologie nebyla s to dokázat, že ve varlatech samců našla skutečná vajíčka. Okabe už tyhle možnosti měl. Přesto jsou výsledky jeho studie zveřejněné v prestižním PNAS, označovány za překvapivé.
Okabe si od výsledků svého výzkumu slibuje objasnění poruch vývoje u lidí s nenormálním počtem pohlavních chromozomů. Například konstelace XXY (tedy jeden X chromozom navíc) vyvolává u postižených mužů tzv. Klinefelterův syndrom, při němž ve varlatech mizí pohlavní buňky.
Pramen: PNAS