O.S.E.L. - Doba izolace 5 dnů pozbývá s omikronem smysluplnost
 Doba izolace 5 dnů pozbývá s omikronem smysluplnost
Když vědci interpretují výsledky studií, většinou jde o výčet celé řady jednotlivostí. Když se na nich požaduje, aby poznatek zobecnili, začínají slovy: „Pokud,….“, „Za předpokladu že…“. Zpráv formulovaných stručně, jasně a bez jakýchkoliv omezení, je jako šafránu. Ta nynější mezi takové patří a stačí ji k tomu jedna věta: „Virová zátěž omikronu může být nejvyšší až pátý den po příznacích nákazy, takže legislativou stanovená doba izolace nedává smysl“.

Na snímku pořízeném elektronovým mikroskopem jsou viry SARS-CoV-2 (původci onemocnění COVID-19). Viry mají na vnějším okraji hroty (spike) dávající virům vzezření trnové koruny. Podle toho dostali jméno koronaviry. Kredit: NIAID-RML.
Na snímku pořízeném elektronovým mikroskopem jsou viry SARS-CoV-2 (původci onemocnění COVID-19). Viry mají na vnějším okraji hroty (spike) dávající virům vzezření trnové koruny. Podle toho dostali jméno koronaviry. Kredit: NIAID-RML.

Nejprve slovní cvičení abychom si nepletli izolaci s karanténou. Izolován je nakažený člověk proto, aby se zabránilo dalšímu šíření nemoci. V pojetí většiny evropských států to znamená čas trávený doma pokud jsme byli pomocí RT-PCR testu potvrzeni jako covid-19 pozitivní nebo pokud jsme byli potvrzeni jako covid-19 pozitivní pomocí antigenního testu a vykazujeme příznaky onemocnění. Pochopitelně, že příznaky nesmí být tak vážné aby vyžadovaly hospitalizaci. Propustit z izolace nás může praktický lékař jakmile jsme byli izolováni minimálně 5 dní, a pokud poslední 2 dny nemáme příznaky onemocnění covid-19.

 

Poučení o tom, co je karanténa se dočteme na stránce Ministerstva zdravotnictví v oddíle „Covid portal“. Praví se tam, že jak izolace, tak karanténa, jsou nástroje, které mají zamezit šíření nakažlivé nemoci. Zatímco v izolaci jsou osoby, které jsou nakažené, karanténa slouží k oddělení osob, u nichž je na nákazu podezření, ale ještě nebyla prokázána ani vyvrácena.

 

V karanténě se ocitneme, pokud jsme byli v rizikovém kontaktu s člověkem pozitivně testovaným na onemocnění covid-19. Karanténa je povinná a většinou také probíhá doma nebo např. na chatě. Do karantény nemusíme nastoupit po rizikovém kontaktu tehdy, pokud jsme prošli očkováním proti onemocnění covid-19 (pokud jste dostali dvou dávkovou vakcínu, musíme mít min. 14 dnů po druhé dávce. Pokud jste obdrželi jedno dávkovou vakcínu, už 14 dní po této dávce jste považováni za naočkovaného.) a do 14 dnů od rizikového kontaktu se u vás neprojeví žádné příznaky onemocnění. Do karantény také nastoupit nemusíte, pokud nemáte příznaky onemocnění a v uplynulých 180 dnech jste měli pozitivní výsledek testu a absolvovali nařízenou izolaci.

Karanténu nařizuje pracovník příslušné krajské hygienické stanice či speciální trasovací callcentrum. Rovněž délka karantény je pět dnů. Tolik litera zákona k izolaci a karanténě.


Tak jako u nás, tak i ve Velké Británii a dokonce i na druhé straně Atlantiku (v USA) se s příchodem varianty omikron období izolace krátí z původních deseti a sedmi dnů na pět. Během této doby pro nás platí povinnost dodržovat celou řadu pravidel. Jdou do takových detailů, že ve výčtu je - pokud ne pro nemocného k dispozici samostatná toaleta, je potřeba po každém použití toaletu důkladně vydezinfikovat.

Sally Cutler, lékařka a profesorka v oboru lékařská mikrobiologie: „Virová zátěž omikronu může být nejvyšší v den 5, takže období izolace nedává smysl„.  Kredit: University of East London.
Sally Cutler, lékařka a profesorka v oboru lékařská mikrobiologie: „Virová zátěž omikronu může být nejvyšší v den pátý, takže období izolace nedává smysl„. Kredit: University of East London.

 

Podle rozboru uveřejněného nyní v časopise The Conversation a Medical Xpress je na tom všem chybou to nejpodstatnější. To, co rozhoduje o účinnosti všech dalších opatření. Tím je hranice oněch všeobecně uznávaných pěti dnů. Autorka Sally Cutler tvrdí, že důkazy, které by podpořily ospravedlnění zkráceného opatření, chybí. A nutno přiznat, že její argumenty jsou pádné. Opírá se o poznatky z 79 prací z celého světa (s výjimkou těch s velmi nízkým počtem případů). Její závěr je vypovídající hlavně proto, že všechny zmíněné studie zkoumaly vylučování viru (celkem na populaci 5 340 infikovaných lidí) hodnotily nejen virovou zátěž stanovenou testem PCR (ta může zůstat nějakou dobu pozitivní i po klinickém zotavení), ale především si všímaly, zda se dá od těchto osob kultivovat životaschopný virus. Jinak řečeno, jak dlouho jsou nakažliví.

Zobecnění výsledků významných studií je následující: Virová nálož v prvních několika dnech není velká, zato vrcholu dosahuje kolem tří až šesti dnů. Po dosažení vrcholu mezi sedmým až devátým dnem prudce klesá. Desátý den od prokázané nákazy už  viry schopné se množit, v těle nekolují. Jinými slovy, data podporují desetidenní izolační období. Kratší se účinkem musí nutně míjet.


Autorka článku zmiňuje, že několik studií připouštělo kratší dobu šíření viru u osob bezpříznakových, ale má pravdu v tom, že rozhodnutí o národní politice (opatření) z nich nemohou vycházet. Ta se musí řídit všemi infekčními skupinami, nejen vybranou podskupinou. Na podporu své kritiky uvádí další (a nejnovější) poznatky ze studie v Japonsku, která je těsně před svým zveřejněním a týká se šíření omikronu. I pro něj se potvrdilo, že k nejvyššímu jeho vylučování do okolí probíhá v době í až šesti dnů po začátku příznaků. Jako přídavek argumentuje i malou studií vědců z University of Exeter, která rovněž uvádí, že jeden ze tří lidí je i po pěti dnech stále infekční.


Závěr

Abychom byli objektivní, tak na obhajobu politického rozhodnutí (kterým zkrácení povinné doby izolace je) nutno dodat, že to je kompromis. Ústupek náladě veřejnosti a také zhoršující se ekonomické situaci. Měli bychom si ale také být vědomi, jakou cenu společnost bude platit za to, když řada těch okolo nás bude stále vylučovat nebezpečný virus. A protože okolo pátého dne je případný nemocný pro své okolí jako rozsévač nákazy nejnebezpečnější, tak i když se stávající pravidla budou striktně dodržovat, nejspíš se budou míjet účinkem.


Literatura

Active epidemiological investigation on SARS-CoV-2 infection caused by Omicron variant (Pango lineage B.1.1.529) in Japan: preliminary report on infectious period. National Institute of Infectious Diseases Disease Control and Prevention Center, National Center for Global Health and Medicine, January 2022. https://www.niid.go.jp/niid/en/2019-ncov-e/10884-COVID19-66-en.html


Omicron: viral load can be at its highest at day five so cutting isolation period doesn’t make sense


The Conversations, January 14, 2022.  Muge Cevik , et al.: SARS-CoV-2, SARS-CoV, and MERS-CoV viral load dynamics, duration of viral shedding, and infectiousness: a systematic review and meta-analysis. The Lancet Microbe, Volume 2, Issue 1, January 2021.

 

Persistence of clinically relevant levels of SARS-CoV2 envelope gene subgenomic RNAs in non-immunocompromised individuals

 

MerlinDavies, et al.: Persistence of clinically relevant levels of SARS-CoV2 envelope gene subgenomic RNAs in non-immunocompromised individuals, International Journal of Infectious Diseases, December 2021


Autor: Josef Pazdera
Datum:15.01.2022