Získat klon koně není vůbec jednoduchá záležitost. Prvnímu, komu se to na světě podařilo, byl italský výzkumník Cesare Galli. Bylo to v roce 2003 a hříbě dostalo jméno Promethea. Před dvěma roky to byla velká sláva, protože naklonovat koně se snažila celá řada pracovišť, ale všechny neúspěšně. Zmíněnému úspěchu, jak sám autor Galli říká, předcházela příprava nových a nových embryí, „až do zblbnutí“. Téměř žádné z vytvořených embryí se mu nechtělo dále vyvíjet. Dokonce uvažoval o tom, že klony koně nebude možno nikdy získat. Galli ale v pokusničení vytrval, a to i poté, co počet neúspěšných pokusů již přesahoval 800. Jak později Galli zveřejnil, tak ze všech 841 jím připravených embryí, se jich do stadia časné blastocyty vyvinuly jen asi dvě desítky. Ale ani tato zdárně se vyvíjející embrya neměla vyhráno. Ze 17 embryí vnesených do dělohy klisen se uhnízdily jen čtyři embrya a porodu se z počátečního počtu (841) dožilo jen jedno jediné – tak vznikla Promethea. U Promethey se tedy na nějaký ten původ nekoukalo, šlo o to zjistit, zda kůň jako druh, lze klonovat.
Včerejší událost je již ale o něčem jiném. Na tiskové konferenci v italské Cremoně byl představen první klon závodního koně. Valach Pieraz, mnohonásobný šampion na mezinárodním poli vytrvalostních závodů do 50 km, byl naklonován z jeho vlastních kožních buněk.
Na rozdíl od klasického dostihového sportu, který zakazuje aby soutěží účastnila jiná zvířata než ta, která přišla na svět jinak, než přirozeným způsobem a klasickou metodou šlechtění, vytrvalostní závody nejsou předpisy tak svázány a obdobně jako v drezúře, skokových soutěžích, pólu a vozatajském klání, účast klonů v soutěžích je povolena.
Zatímco Promethea byla před dvěma lety velkým vědeckým úspěchem, na tomto novém klonu toho již z pohledu vědy moc nového není. Snad jen to, že se již nejedná o náhodné „pokusničení“, nýbrž o záměrné klonování konkrétního, závodně úspěšného jedince. Jde prakticky o byznys.
Kastrát bude mít potomstvo
Pieraz, obdobně jako většina účastníků vytrvalostních soutěží je valachem. Kastrován byl jako mladý hřebec, který ještě neměl potomstvo. Myšlenka klonovat tohoto šampiona vznikla jako snaha rekonstruovat jeho varlata. Galliho v tom podporovala francouzská firma Cryozootech. Nejedná se o žádnou tvorbu varlat v těle valacha Pieraz. Jde o to, že narozené hříbě je klonem a genetickou (chromosomální) DNA výbavou se jedná o téhož jedince. Obdobně, jako je tomu u jednovaječných dvojčat. Klonovanému hříběti, narostou varlata a ta budou produkovat spermie. Shodné spermie s těmi, které by produkoval Pieraz, pokud by jej ovšem jeho mužství nezbavili.
Nynější klon koňského vytrvalostního šampiona je zřejmě jen začátek dalších překvapení na koňském poli. Představitel firmy Cryozootech se již nechal slyšet, že ve své bance mají buňky 33 koní. Nejedná se přitom jen tak o buňky ledajakých koní, ale například špičkového světového přeborníka skokových soutěží, dále pak buňky věkem sešlého vítěze drezurních přeborů,…
Tvůrce klonů Galli nyní svojí metodu vylepšil natolik, že zatímco v době Promethey se mu dařilo připravovat embrya schopná přenosu do dělohy ze tří procent, dnes to je již z 15%.
Přesto se zatím nejedná o rutinní metodu. K narození stávajícího klonu šampiona Pieraze bylo třeba vypiplat 34 embryí. Po jejich přenesení do dělohy dvanácti adoptivním klisnám, zabřezly jen tři z nich. Hříbě šampiona se narodilo již v únoru, ale až nyní Galli informaci zveřejnil. S oznámením čekali až se prokázalo, že je po všech stránkách zdravé.
Evropa je ve vztahu ke klonování značně nejednotná. Ostatní svět si s tím hlavu moc neláme. A tak zatímco v Cremoně si Galli na Boloňské univerzitě komerčně klonuje koňského šampiona „o sto šest“, vědci ve staré dobré Anglii měli problém vůbec k takové činnosti získat povolení. Podařilo se jim to až nyní. Není to ale povolení plnohodnotné, tak, jak mají jejich kolegové v Itálii. V Anglii vědci nyní mohou klonovat koně, ale pouze za účelem výzkumu. Vedoucí programu klonování koní William Allen doufá, že vládní úředníci v Londýně názor brzo změní. Než ale dostane povolení ke klonování geneticky významných jedinců, hodlá Allen provést dva experimenty. Při prvním chce vytvořit klon z klisny, které vezme jádro z její kožní buňky a vpraví ho do vaječné buňky (té její vlastní jádro předem vyjme). Poté chce vyvíjející se zárodek vložit do té samé klisny, od níž rádcovské buňky pocházely. Pokud se mu to podaří, vznikne příbuzensky správný galimatyáš. Geneticky vzato tak klisna porodí sama sebe. A nebo, chcete-li přijde do jiného stavu sama se sebou.
Ve druhém pokusu chce Allen připravit hybridní koňo-oslí embryo a pak na něm sledovat, co se s jadernou DNA jednoho živočišného druhu bude v buňce jiného druhého druhu, dít. Tento pokus budeme my v redakci zvlášť pečlivě sledovat. A pokud se Allenovi tento pokus vydaří, a stvoří osla plnokrevníka, zkusíme si z něj vzít příklad.