Pokud existují pokročilé mimozemské civilizace, mohli bychom, alespoň podle našich představ, objevit jejich megakonstrukce kolem hvězd, tedy Dysonovy sféry, prstence či roje. Takové struktury by měly být natolik velké a schopné ovlivnit záření hvězd, že bychom je mohli vystopovat i s víceméně dnešními přístroji.
Astronomové na to sázejí a opravdu megastruktury v okolním vesmíru hledají. V případě úspěchu by šlo o jeden z nejvýznamnějších momentů v lidské historii. Prozatím ovšem, jak určitě každý ví, bylo toto pátrání neúspěšné. Vysloužilý astrofyzik Benjamin Zuckerman z americké University of California v Los Angeles je přesvědčený, že výborným cílem pro taková pátrání jsou bílí trpaslíci, tedy pozvolna uhasínající jádra bývalých hvězd typu Slunce.
Dysonovy sféry, jestli někde ve vesmíru existují, by mohly mít rozmanitou podobu. Spíše než úplné sféry kolem hvězd by mohly vypadat jako různě uspořádané částečně kompletní sféry, různé prstence nebo jen roje objektů, které těží energii hvězdy. Zuckerman je přesvědčený, že bez ohledu na konkrétní uspořádání Dysonovy sféry by se taková megastruktura měla prozradit tím, že ovlivní signaturu hvězdy v infračervené oblasti záření.
Dysonovy sféry by se mohly teoreticky nacházet u rozmanitých hvězd. Proč je hledat právě u bílých trpaslíků? Není to v tom, že by bílí trpaslíci nabízeli více lépe dostupné energie než jiné hvězdy. Pátrání u bílých trpaslíků by mohlo být nadějné, protože jsou velmi stabilní. Prostě jen velmi pomalu chladnou a chladnou. Dlouhé miliardy a miliardy let. Ve velice vzdálené budoucnosti se z nich stane černý trpaslík, k čemuž ale ještě během dosavadní existence našeho vesmíru nedošlo. Oproti tomu hvězdy hlavní posloupnosti, jako třeba naše Slunce, po uplynutí kariéry procházejí velmi dramatickým umíráním, které by případnou Dysonovu sféru mohlo snadno zničit.
Astronomové už pátrali po Dysonových sférách s pomocí infračervených teleskopů WISE a Spitzer. Pátrání zahrnovalo i bílé trpaslíky a přineslo pár do jisté míry anomálních infračervených signatur. Odborníci jsou ale přesvědčeni, že ve většině případů jde o projev mračen prachu, která obklopují příslušné hvězdy. Zuckerman to každopádně nevzdává a na základě dosavadních pozorování odhaduje, že by se v Mléčné dráze Dysonova sféra mohla teoreticky objevit asi u 9 milionů bílých trpaslíků. Pokročilé infračervené teleskopy, jako je například Vesmírný dalekohled Jamese Webba JWST, mají o zábavu postaráno.
Video: Jak postavit Dysonovu sféru - Ultimátní Megastrukturu
Literatura
Monthly Notices of the Royal Astronomical Society online 28. 4. 2022.