O.S.E.L. - Válčení tvaruje uspořádání lidských společností
 Válčení tvaruje uspořádání lidských společností
Jakmile roztála nejmladší doba ledová, společnosti dávných lidí se začaly rozvíjet. Podle nové analýzy 17 faktorů, které mohly působit na jejich vývoj, měl nemalý význam přechod na zemědělství, spojený s vyšší produkcí potravin. Zásadní roli ale sehrály vojenské inovace, především zavedené železných zbraní a jezdectva.

Slavná bitva u Karchemiše. Kredit: A. C. Weatherstone (1915) / Wikimedia Commons, veřejná doména.
Slavná bitva u Karchemiše. Kredit: A. C. Weatherstone (1915) / Wikimedia Commons, veřejná doména.

Záhy po konci nejmladší doby ledové se ve světě začínají objevovat složitěji uspořádané lidské společnosti. Bývalí lovci a sběrači přecházejí na zemědělství, objevují se první města a lidská civilizace rozkvétá jako nikdy předtím. Jaké faktory ale hrály klíčovou roli v tomto dechberoucím dramatu lidské historie?

 

Harvey Whitehouse. Kredit: University of Oxfrod.
Harvey Whitehouse. Kredit: University of Oxfrod.

Harvey Whitehouse z britské University of Oxfrod s početným týmem kolegů využili databázi pozoruhodného projektu Seshat: Global History Databank, která zahrnuje dostupná data historiků, archeologů a dalších odborníků o dávných lidských společnostech a jejich prostředí, od prvních známých společností až po počátek moderního věku, tedy zhruba za období posledních 10 tisíc let.

 

Badatelé si vytipovali 17 různých faktorů, které v průběhu historie ovlivňovaly sociální a politické uspořádání lidských společností. Poté zjišťovali, které z těchto faktorů mají největší vliv. Analýzy jim nakonec předhodily překvapivě jednoduchou síť vztahů, která do značné míry vysvětluje historii posledních 10 tisíc let. Význam má přechod na zemědělství a s ním spojená vyšší produkce potravin, naprosto zásadní jsou ale vojenské inovace a s nimi související intenzita válčení.

Logo. Kredit: University of Oxfrod.
Logo. Kredit: University of Oxfrod.

 

Když se na data podívali detailněji, zjistili, že úplně největší vliv na strukturu lidských společností měly dvě klíčové inovace vojenských technologií – železné zbraně a jezdectvo. Právě tyto dva vynálezy jsou těsně spojené se vznikem prvních „makrostátů“ (s územím přes 100 tisíc kilometrů čtverečních) v prvním tisíciletí před naším letopočtem, které se objevily v Mezopotámii a v Egyptě. Historie se ale nezastavila.

##seznam_reklama##

 

Whitehouse a jeho spolupracovníci došli k závěru, že se ve všech klíčových oblastech Eurasie objevily „megaříše“ o rozloze přes 3 miliony čtverečních kilometrů zhruba 3 až 4 století poté, co se tam zavedlo jezdectvo. Po této „revoluci železa a jízdy“ zůstávala velikost říší víceméně stabilní asi 2 tisíce let. Změnu přinesla až „revoluce střelného prachu“, která prolomila limity velikosti říší. Autoři studie přitom upozorňují, že to opět trvalo asi 300 až 400 let, než po objevení účinného vojenského využití střelného prachu povstaly evropské koloniální mocnosti.

 

Video: Why Facts Don't Unify Us | Harvey Whitehouse

 

Literatura

Science Advances online 24. 6. 2022.

IFL Science 29. 6. 2022.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:06.07.2022