O.S.E.L. - O kravském mléku, které se nedojí, nýbrž vyrábí
 O kravském mléku, které se nedojí, nýbrž vyrábí
S nadsázkou se někdy tvrdí, že některé městské děti ani netuší, že „mléko kráva dává“. Jednou by pro jejich děti tato, pro nás tak přirozená skutečnost nemusela být samozřejmostí.

Mléko je vzácným zdrojem hodnotných živin nevyhnutných pro co nejlepší start do života savčích potomků. Kredit: Osel, vlastní dílo
Mléko je vzácným zdrojem hodnotných živin nevyhnutelných pro co nejlepší start do života savčích potomků. Kredit: Osel, vlastní dílo

Představte si, že jste si právě pochutnali na zmrzlině, mléčném koktejlu, nebo na kávě s mlékem. A pak Vám někdo prozradí, že nešlo o tradiční surovinu – skutečné kravské mléko, ale o produkt sice vyrobený buňkami mléčné žlázy, ale ne v těle dojnice, nýbrž namnoženými v laboratoři. Přijmete to s nepříjemnými pocity, zcela lhostejně, nebo se spíše pozitivním překvapením oceníte, že chuťově je to k nerozeznání? Pod hesly udržitelného rozvoje a zeleného údělu a s nemalou finanční i marketingovou podporou se nejen na americký trh prodírá úskalím schvalovacích procesů „cell based milk“ – mléko na bázi buněk.

 

První firmou, která myšlenku proměnila ve skutek, je společnost TurtleTree Labs. Založena v Singapuru v roce 2019 již o rok později (2020) v konkurenci asi 175 000 podnikatelů z 200 zemí vyhrála Světový pohár v podnikání. Ke kontu si tím připsala půl milionu dolarů. Nyní s doposud největší, i když zdaleka ne jedinou podporou 30 milionů dolarů od investorské společnosti VERSO Capital se snaží prorazit i na severu amerického kontinentu. Pod hlavičkou TurtleTree Labs vyrůstá v kalifornském West Sacramentu výzkumně-vývojové středisko a prý i rozsáhlý výrobní závod.

Vyrábět – a to doslova – by měl mléko, jeho některé složky, případně jiné mléčné produkty. Vlastně jejich plnohodnotné náhražky, které zohledňují environmentální požadavky a nevyžadují stádo živých zvířat. A nejen je. Výzkum se intenzivně zabývá i co možná nejpřirozenější alternativou k lidskému mateřskému mléku a produkcí jeho některých nejvýživnějších a nejhodnotnějších složek – laktoferinu, alfa laktobium a oligosacharidů (HMOs = human milk oligosacharides) metodou fermentace pomocí upravených mikroorganismů.

Jen velice stručně pro vysvětlení: Laktoferin je multifunkční glykoprotein s antimikrobiálními účinky, jedna ze složek imunitního systému těla. Pro kojence (nejen lidské) je jeho důležitým zdrojem právě mateřské mléko. Obsah v tom lidském je vyšší než v kravském.

Alfa laktalbumin (α-laktalbumin) je protein regulující obsah mléčného cukru, laktózy, v mléce téměř všech savců.

Sympatická, podnikavá Fengru Lin, generální ředitelka a spoluzakladatelka singapurské společnosti s ručením omezeným TurtleTree Kredit: TurtleTree Ltd.
Sympatická, podnikavá Fengru Lin, generální ředitelka a spoluzakladatelka singapurské společnosti s ručením omezeným TurtleTree Kredit: TurtleTree Ltd.

Oligosacharidy jsou cukry složené ze dvou až deseti monosacharidů. Základními stavebními jednotkami oligosacharidů v lidském mateřském mléce jsou monomery kyseliny sialové, N-acetylglukosaminu, L-fukózy, D-glukózy a D-galaktózy. Chrání a podporují zdravý střevní mikrobiom kojence, podílejí se na dozrávání jeho imunitního systému a pozitivně ovlivňují vývin mozku.

 

Ale zpět k mléku na bázi buněk. Dostupné informace o samotném výrobním procesu jsou velice strohé. V prvním kroku se musí získat mlékotvorné buňky z mléčných žláz savčí samice, jejíž mléko se má „vyrobit“. Pravděpodobnou cestou je odběr ze živé tkáně, ale z nejasných vyjádření lze vydedukovat, že se tyto buňky v nepatrném množství nacházejí i v samotném přirozeném mléce, odkud je lze extrahovat. Ať tak nebo onak získaných buněk schopných laktace je velice málo a jejich počet je nutné mnohokrát znásobit ve speciálních bioreaktorech. Po dosažení potřebného objemu se velká buněčná kultura přesune do laktačního média – tekutiny s obsahem ingrediencí potřebných k tomu, aby buňky aktivovaly k mlékotvorbě – laktaci a proměnily složky v médiu v mléko. Pokud mají k dispozici stejné suroviny jako v těle savčí matky, i výsledný produkt se tomu přírodnímu prý věrně podobá složením, vzhledem i chutí. Je ale bez stop škodlivých růstových hormonů a antibiotik. Nakonec stačí laktační buňky odfiltrovat a „cell-based milk“ se může konzumovat nebo dále zpracovat.

Touto metodou je prý možné připravit i „buněčné“ mléko kozí, ovčí či velbloudí. Jen mít laktační buňky příslušného druhu a odpovídající laktační médium.

"Využití procesu založeného na buňkách umožňuje vytvořit kompletní mléko, protože napodobujeme přirozené mechanizmy jeho tvorby u živých savců," tvrdí podnikavá Fengru Lin, generální ředitelka a spoluzakladatelka TurtleTree Labs.

Její zástupce, viceprezident Yip HonMun v propagačním videu pod textem vysvětluje motivaci k tomuto netradičnímu podnikání. Podle jeho tvrzení „moderní způsob produkce potravin není udržitelný“. „Buněčné“ zemědělství prý produkuje o 90 procent méně skleníkových plynů, spotřebuje o 90 procent méně vody a vyžaduje o 99 procent méně půdy.

Bioreaktor je biotechnologické zařízení, které ve speciální nádobě zajišťuje podmínky vhodné pro kultivaci zvoleného druhu mikroorganizmu nebo buněčné kultury, případně pro fermentační procesy. Kredit: Peter Grotzinger, JNI Corporation, Wikipedia CC BY-SA 3.0
Bioreaktor je biotechnologické zařízení, které ve speciální nádobě zajišťuje podmínky vhodné pro kultivaci zvoleného druhu mikroorganizmu nebo buněčné kultury, případně pro fermentační procesy. Kredit: Peter Grotzinger, JNI Corporation, Wikipedia CC BY-SA 3.0

Jak se říká – no neber to! Žádné metanové produkty trávení rostlinné potravy, žádný páchnoucí hnůj a půda potřebná pro pastviny nebo produkci krmiv. Zkrátka žádná zvířata, kterým stačí tráva, seno či siláž a voda.

 

Z čeho, jak a s jakými náklady se získávají všechny složky potřebné do laktačního média? Jak nákladný je proces kultivace buněk? A co spotřebitelé? Kolik z nich přijme za své jen ty marketingem preferované informace a bude ochotných si připlatit za prý ekologickou alternativu? Bude našim zeleným údělem nahrazení kravínů kravinami – a časem možná direktivně? Na regulačním rámci pro potraviny na bázi buněčných kultur se prý již pracuje.

##seznam_reklama##

Singapur se nedávno stal první zemí na světě, v níž se legálně prodává z buněk kultivované maso. Mléko na bázi buněk bude následovat co by dup, a to nejen v této prosperující asijské zemi se zoufalým nedostatkem zemědělské půdy, ale s velmi vyspělým biotechnologickým průmyslem. Vedení společnosti TurtleTree předpokládá, že se do čtyř let podaří ukončit všechny schvalovací procesy a „buněčné mléko“ z jejich výrobního závodu se objeví v regálech amerických obchodů a v průběhu několika dalších roků postupně nahradí v prodeji až 20 % klasického mléka případně i některých obvyklých mléčných výrobků. Samozřejmě TurtleTree Ltd. není zdaleka jediným hráčem v oblasti možná zatím kontroverzního, ale pro některé investory zjevně perspektivního byznysu. Konkuruje mu například izraelská firma BioMilk, kanadská BetterMilk Inc., australská All G Foods, pravděpodobně i filipínská Pascual Corporation a v oblasti výroby lidského mateřského mléka startup firma BIOMILQ v Severní Karolíně. Zdá se, že evropský tradiční mlékárenský průmysl alternativní produkty zatím neohrožují. Nicméně ten drasticky postihnou zdražující se vstupy, nejen energetické, a prudký pokles kupní síly zákazníků.


 

Pro zajímavost:

Vývoj stavů hospodářských zvířat v letech 1992 až 2021 podle Českého statistického úřadu. Počet dojnic se v zejména v prvních letech sledovaného období prudce snížil, ale zvýšila se užitkovost, tedy množství nadojeného mléka za rok. Otázkou je, jestli z krávy neděláme také jen fabriku na mléko, aniž bychom brali v potaz její přirozené potřeby. Následující video je důkazem, jakou radost dokážou mít zvířata, když se po delší době ve stáji vypustí na pastvinu. To, že jim to prospívá i zdravotně, je zcela samozřejmé.

 

 

Literatura: Forbes; TurtleTree; Phys.org


Autor: Dagmar Gregorová
Datum:20.10.2022