O.S.E.L. - Astronomové chytili jednorožce – holé a pulzující jádro masivní hvězdy
 Astronomové chytili jednorožce – holé a pulzující jádro masivní hvězdy
Žhavé jádro hvězdy, ve kterém běsní fúzní reakce, je obvykle obalené dalšími vrstvami horkého plazmatu a plynů. Jen velmi vzácně se stane, že hvězda o vnější vrstvy přijde a zůstane jen holé jádro, které po krátké době exploduje jako supernova. Prvním známým holým jádrem masivní hvězdy se stala Gama Columbae ze souhvězdí Holubice.

Jádro je motorem hvězdy. Kredit: Kelvinsong / Wikimedia Commons.
Jádro je motorem hvězdy. Kredit: Kelvinsong / Wikimedia Commons.

Jádro je nejhustší a nejžhavější částí hvězdy. V jádru probíhají termojaderné fúzní reakce a vzniká tam veškerá energie Slunce. Obvykle je skryto pod vnějšími vrstvami hvězdy, jako je konvektivní zóna nebo fotosféra. Teorie praví, že v extrémních případech se mohou objevit samotná jádra hvězd, pokud je okolnosti připraví o vnější vrstvy. Zatím ale nikdo nikdy takové holé jádro (stripped core) neviděl. Jsou jako jednorožci.

 

Andreas Irrgang. Kredit: FAU.
Andreas Irrgang. Kredit: FAU.

Andreas Irrgang z německé Friedrich-Alexander-Universität Erlangen-Nürnberg (FAU) a jeho spolupracovníci takového jednorožce chytili a vystopovali holé jádro hvězdy. Přiznávají, že šlo o úplnou náhodu. Pozorovali skupinu hvězd a všimli si, že jedna z nich, Gama Columbae ze souhvězdí Holubice, vykazuje neobvyklá data.

 

Logo. Kredit: FAU.
Logo. Kredit: FAU.

Dotyčnou hvězdu prozkoumali detailněji a překvapeně zjistili, že je to podle všeho jádro bez vnějších vrstev. Původně to byla masivní hvězda, která přišla o vnější vrstvy.

 

Holé jádro hvězdy se neobjeví jen tak. Původně se muselo nacházet vnitru masivní hvězdy, jejíž hmotnost vědci odhadují na 12 Sluncí. Teď je to jen jádro, které váží asi jako 4 až 5 Sluncí. Irrgang a spol. rozhodně mají důvod k radosti. Holá jádra hvězd jsou očividně nesmírně vzácná. Objevují se například na sklonku bouřlivé kariéry Wolf–Rayetovy hvězdy, když rozfouká své vnější vrstvy. Další věc je, že holá jádra hvězd v této podobě existují jen velmi krátce, alespoň ve vesmírném měřítku. Vydrží tak asi 10 tisíc let.

##seznam_reklama##

 

Před astronomicky krátkou dobou došlo k tomu, že původní, masivní Gama Columbae spotřebovala dostupný vodík a přišla o své vnější vrstvy. Teď je to samotné jádro hvězdy, které „spaluje“ helium. Za nějakou dobu spustí fúzi těžších chemických prvků a exploduje jako supernova holého jádra (stripped core supernova). Nakonec se z Gamy Columbae stane neutronová hvězda.

 

Literatura

Phys.org 1. 11. 2022.

Nature Astronomy 31. 10. 2022.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:05.11.2022