O.S.E.L. - Vlhkost z oceánu by se mohla stát klíčovým zdrojem pitné vody
 Vlhkost z oceánu by se mohla stát klíčovým zdrojem pitné vody
Kde vzít pitnou vodu, které je stále méně, na oteplující se planetě? Pozoruhodným řešením pro přímořské oblasti by mohla být těžba vodní páry nad hladinou oceánu. Relativně jednoduché příbřežní konstrukce by mohly zajistit ohromné množství pitné vody z prakticky nevyčerpatelného zdroje.

Těžba vlhkosti z oceánu. Kredit: Praveen Kumar & Nature Scientific Reports.
Těžba vlhkosti z oceánu. Kredit: Praveen Kumar & Nature Scientific Reports.

Je nepěknou ironií, že Zemi téměř ze tří čtvrtin pokrývá voda, která ovšem není pitná ani využitelná pro zavlažování. Na mnoha místech světa lidé trpí nedostatkem vody a přitom se mohou dívat na rozsáhlé vodní plochy. Je to od přírody kruté, ale zároveň je to výzva našemu intelektu.

 

Tým odborníků americké University of Illinois Urbana-Champaign (UIUC) navrhuje využívat systémy, které budou v průmyslovém měřítku těžit vodní páru nad povrchem oceánu a kondenzovat ji do podoby perfektně pitné vody.

 

Praveen Kumar. Kredit: University of Illinois Urbana-Champaign.
Praveen Kumar. Kredit: University of Illinois Urbana-Champaign.

Sladké vody je nedostatek a situace se neustále zhoršuje, nejen kvůli globálnímu oteplování. V oceánech se nachází velká většina dostupné pozemské vody, což z nich dělá zásadní zdroj této životně důležité kapaliny. Problém je ovšem se solemi, které jsou rozpuštěné v mořské vodě. Její odsolování je obvykle nákladné a velmi zatěžuje životní prostředí.

 

Zároveň ale sama příroda nabízí perfektní odsolovací systém – Slunce, které praží hladinu oceánu a neustále z ní vypařuje vodu. Z této vody se obvykle stává déšť. Co kdybychom ale zkrátili její pouť biogeochemickým cyklem ke spotřebiteli?

 

Logo. Kredit: University of Illinois Urbana-Champaign.
Logo. Kredit: University of Illinois Urbana-Champaign.

Praveen Kumar a jeho kolegové navrhují, že by vlhkost nad oceánem mohly těžit struktury vybudované několik kilometrů v oceánu. Odváděly by vlhký vzduch na pevninu, kde by v dalším zařízení kondenzoval do podoby pitné vody. Bylo by samozřejmě stylové, kdyby takový těžební systém poháněly příbřežní větrné a pobřežní solární farmy.

 

Badatelé modelovali takové struktury pro těžbu oceánské vlhkosti u 14 vybraných měst po celém světě. Modely zahrnovaly těžební jednotky o výšce 100 a šířce 210 metrů. Z modelů vyplynulo, že by podle konkrétního místa a klimatických podmínek bylo možné těžit 37,6 až 78,3 miliard litrů vody ročně. Propočty dále ukázaly, že by pro celé město, při předpokládané spotřebě 300 litrů vody na osobu denně, stačilo 2 až 10 těžebních jednotek uvedených rozměrů (podle velikosti města), aby pokryly spotřebu vody celého města.

##seznam_reklama##

 

Vědci si pochvalují, že tohle řešení je velmi elegantní. Není komplikované a funguje jako přirozený koloběh vody. Jen směřuje vodu vypařenou z oceánu na konkrétní místa. Co je ještě lepší, zatímco řada jiných zdrojů pitné vody má problémy s postupujícím globálním oteplováním, tato technologie je oteplováním naopak posilována. Mohlo by to být velmi zajímavé řešení zejména pro zranitelné populace v přímořských suchých oblastech. Prozatím jde o čistě teoretický koncept, ale určitě si zaslouží detailní rozpracování.

 

Literatura

New Atlas 27. 12. 2022.

Science Advances 12: 20262.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:29.12.2022