O.S.E.L. - Nález germánské spony z élektra u Příbora
 Nález germánské spony z élektra u Příbora
V oblasti Moravské brány jsou známy četné nálezy z doby germánského osídlení (první polovina prvního tisíciletí). Blíže se tím před válkou zabýval amatérský archeolog Gustav Stumpf. Nález germánské spony však Stumpf nezaznamenal. Na celém území České republiky by se podobné nálezy snad daly spočítat na prstech jedné ruky. Nedávný nález germánské spony z élektra je unikátní.

Germánské spony Almgren skupina VI (Fibeln mit umgeschlagenem Fuss). Podle Almgrena 1923.
Germánské spony Almgren skupina VI (Fibeln mit umgeschlagenem Fuss). Podle Almgrena 1923.

V minulém roce uveřejnil Osel příspěvky o silicitech ledovcových uloženin, nálezech ledovcových souvků, pazourkových artefaktů a o otevření stálé archeologické výstavy v Příboře. Amatérští archeologové přednostně používají metodu povrchového průzkumu. Nejen ti, kteří působí v oblasti Moravské brány. Často nacházejí neobvyklé nálezy jako kupř. střepy pivních lahví (bohužel žádné vltavíny), nebo kovové zbytky a strusku (bohužel žádné meteority). Ve sběrech amatérského archeologa pana Daniela Fryče, z jehož nálezů vznikla trvalá archeologická expozice, o níž psal Osel 16. 10. 2022, se tak ocitl kousek kovu nalezený na poli u Příbora, který na první pohled vypadal jako torzo luxusnější kávové či moka lžičky nebo odlomené pohárkové ouško. Povrch bez viditelné koroze a jiných stop stáří nesvědčil o starobylosti nálezu. Podle obrázků podobných nálezů by se mohlo jednat o germánskou sponu. Chodit s každým neobvyklým nálezem na odborné pracoviště, např. do muzea, by se zřejmě s velkým pochopením nesetkalo. Archeologická pracoviště jsou navíc převážně specializovaná na středověk a dobu ještě mladší. Potvrdit nebo vyloučit starogermánský nález byl mohl být problém. V lednu 2023 byl nález vystaven na diskusním fóru na www.archaeologie-online.de a také na www.sucherforum.de, kde byl určen jako germánská spona Almgren skupina VI/168 (Fibeln mit umgeschlagenem Fuss) a zařazen do období 200 – 450 n. l.

 

Spona je neúplná. Chybí jehla a její „držák“ - vyvýšená část na konci oválné „nohy“, v níž se uchycuje jehla. Délka spony je 6,8 cm, šířka 9 mm, tloušťka 3 mm. Oválná „noha“, kde byl držák jehly, má šířku 14 mm a tloušťku 0,5 mm. Na sponě je 16 prstenců obepínajících rameno spony na straně oválné „nohy“. Jejich tvar je nepravidelný (šířka od 5 do 9 mm). Oba krajní prstence jsou zdobeny jemnými vrypy.

2 Germánská spona z Příbora,  typ Almgren skupina VI/168. Foto: A. Uhlíř, 2023
2 Germánská spona z Příbora, typ Almgren skupina VI/168. Foto: A. Uhlíř, 2023
Germánská spona z Příbora,  typ Almgren skupina VI/168. Foto: A. Uhlíř, 2023
Germánská spona z Příbora, typ Almgren skupina VI/168. Foto: A. Uhlíř, 2023
Germánská spona z Příbora,  typ Almgren skupina VI/168. Foto: A. Uhlíř, 2023
Germánská spona z Příbora, typ Almgren skupina VI/168. Foto: A. Uhlíř, 2023
V dolní části spony široká oválná „noha“. Foto: A. Uhlíř, 2023.
V dolní části spony široká oválná „noha“. Foto: A. Uhlíř, 2023.
Prstence obepínající rameno spony. Foto: A. Uhlíř, 2023.
Prstence obepínající rameno spony. Foto: A. Uhlíř, 2023.
Prstence obepínající rameno spony. Foto: A. Uhlíř, 2023.
Prstence obepínající rameno spony. Foto: A. Uhlíř, 2023.

Torzo spony váží 12,41 g. V podmínkách domácí „laboratoře“ byla podle objemu spony 0,9 cm3 určena hustota kovu cca 13,8, což je víc než hustota stříbra a méně než hustota zlata. Může se jednat o uměle vyrobenou slitinu, ale také o přírodně se vyskytující slitinu zlata a stříbra se stopovým množstvím mědi a dalších kovů. Pokud by se měl zjednodušeně určit obsah stříbra a zlata, obsahuje slitina – mimo malá množství jiných kovů – cca 6,43 g zlata a cca 5,95 g stříbra. Élektrum (élektron) - slitina zlata a stříbra, popisována ve starověku jako „bílé zlato“, byla známa v Egyptě již ve třetím tisíciletí př. n. l. Podle obsahu zlata má barvu od lehce nažloutlé po jasně žlutou. Podíl zlata je ve slitině malý a nažloutlý nádech, rozpoznatelný na detailní fotografii prstenců, je málo zřetelný.

Mapa širšího prostoru kolem Moravské brány v 1. polovině 1. tisíciletí s germánským osídlením. Křížky - nálezy římských mincí a jednotlivé nálezy. Tečky - hrobové a sídlištní nálezy. Místo nálezu germánské spony autorem vyznačeno zeleně. Podle Stumpfa 1927.

V oblasti Moravské brány se germánským osídlením zabýval Gustav Stumpf (* 5. 3. 1880 Nový Jičín; † 7. 8. 1962 Fulda, Německo). Do roku 1933, kdy byl z důvodu nemoci penzionován, pracoval jako stavební inženýr na různých stavebních úřadech. Mezi významné Stumpfovy práce z hlediska archeologie regionu patří publikace Die Vor- und Frühgeschichte des Kuhländchens (Pravěk a raná doba dějinná Kravařska) vydaná v Novém Jičíně roku 1927.

##seznam_reklama##

V prostoru Moravské brány nebyl Stumpfem zaznamenám žádný nález germánské spony. Nálezy germánských spon na území České republiky jsou zcela ojedinělé a s trochou nadsázky lze říct, že by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Nález spony ze slitiny zlata a stříbra, byť jde o torzo, je na severní Moravě zcela unikátní.

 

Literatura

ALMGREN, O.: Studien über nordeuropäische Fibelformen der ersten nachchristlichen Jahrhunderte mit Berücksichtigung der provinzialrömischen und südrussischen Formen, Leipzig 1923.

STUMPF, G.: Die Vor - und Frühgeschichte des Kuhländchens – Festschrift zum 1. Kuhländler Heimatfest in Neu-Titschein, Verlag der L. V. Enders’sche Kunstanstalt, Nový Jičín 1927.


Autor: Aleš Uhlíř
Datum:31.03.2023