O.S.E.L. - Mají mořské sasanky duši? Tvorové bez mozku vytvářejí vzpomínky
 Mají mořské sasanky duši? Tvorové bez mozku vytvářejí vzpomínky
Experimenty se sasankou Nematostella vectensis prozradily, že tahle nanicovatá věc o velikosti pár centimetrů, která má v těle jednoduchou síť nervových buněk, se dovede rychle učit. Asociativní učení očividně nepotřebuje centrální nervovou soustavu, což vyvolává zajímavé otázky o možnostech umělých inteligencí, které obvykle považujeme za něco jako chytřejší prohlížeče internetu.

Sasanka Nematostella vectensis. Kredit: Smithsonian Environmental Research Center.
Sasanka Nematostella vectensis. Kredit: Smithsonian Environmental Research Center.

Na mozek jsme opravdu pyšní. Neopomeneme ho zmínit v žádném chvalozpěvu o našem druhu. Je velký, je báječně vrásčitý a dovede postavit pyramidu. Je pozoruhodnou ironií, že mozek pro nás v řadě ohledů zůstává blackboxem, tajuplnou kouzelnickou krabicí, do které něco vložíme, nějak s ní zatřeseme a něco se stane. Nevíme ale, co vlastně dělá. Nevíme, jak funguje „vědomí,“ jak pracuje „inteligence“ nebo jak vlastně vypadá paměť v mozku.

 

Gaëlle Botton-Amiot. Kredit: G. Botton-Amiot.
Gaëlle Botton-Amiot. Kredit: G. Botton-Amiot.

Pokud jde o náš mozek, máme velkolepé představy, spoustu otázek a velmi omezené možnosti, pokud jde o jeho výzkum, protože, jak známo, na lidech se ve slušné společnosti nedělají pokusy. Jistou pomoc se studiem mozku nabízí porovnávání s mozky jiných druhů, s nimiž lze víceméně beztrestně experimentovat.

 

Lidé obvykle předpokládají, že „chování“ vyžaduje když už ne mozek, tak alespoň nějak centralizovanou nervovou soustavu. Spousta živočichů ale žádný mozek nemá. Například žahavci mají jenom difuzní nervovou soustavu, kterou představuje síť nervových buněk. Co s takovou výbavou dovedou?

 

Logo. Kredit: Université de Fribourg.
Logo. Kredit: Université de Fribourg.

Švýcarská doktorandka Gaëlle Botton-Amiot ze švýcarské Université de Fribourg na svém Twitteru prozrazuje, že miluje žahavce a zajímá se o evoluci nervové soustavy. S kolegy si vzala do parády sasanku Nematostella vectensis. Tyto sasanky sice nemají oči, ale jsou schopné vnímat světlo.

 

Botton-Amiotová a spol. trápili nematostely elektrickými šoky. Posvítili na ně a současně jim dali elektrickou ránu, po které se sasanka stáhne jako uzlíček neštěstí. Stačila hodina a sasanky se naučily, že existuje nepříjemná spojitost mezi osvětlením a elektrickým šokem.

 

Vědci dospěli k závěru, že sasanky zvládají asociativní učení, při němž dochází k asociaci minimálně dvou podnětů. Nejjednodušší typ takového učení představuje klasické podmiňování, které tolik proslavili slintající Pavlovovi psi. Jak se zdá, asociativní učení v evoluci živočichů předchází před vznikem centrální nervové soustavy.

 

Mají mořské sasanky duši? Těžko říct. Ale naše představy o výkonech nervových soustav jsou očividně zkreslené. Vidíme to optikou našeho supersložitého mozku a podceňujeme méně nápadné nervové soustavy. K asociativnímu učení není žádný složitý mozek nutný.

##seznam_reklama##

 

Dnešní dobu uhranuly umělé inteligence. Lidé často přemýšlejí o tom, jak vlastně fungují, co umějí a co před námi skrývají. Není hned nutné být paranoidní a vše řešit zákazy, ale případ sasanky Nematostella vectensis by měl být varováním, že relativně jednoduché neurální systémy mohou zvládnout víc, než byste do nich řekli. Když je schopná se rychle a spolehlivě učit několikacentimetrová sasanka, která připomíná kousek plastového odpadu, jak to asi mají dnešní pokročilé inteligence?

Video: Nematostella feeding on Artemia

 

Literatura

ARS Technica 22. 3. 2023.

PNAS 120: e2220685120.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:03.04.2023