O.S.E.L. - Australský Plot proti dingům velmi rychle ovlivnil evoluci klokanů
 Australský Plot proti dingům velmi rychle ovlivnil evoluci klokanů
Psi dingo mají rádi klokany rudé. Klokani jsou tudíž vděční, když mohou žít v jižní části Austrálie, kterou chrání ohromující 5 614 km dlouhý plot Dingo Fence. Ochrana poskytnutá plotem se rychlostí evolučního blesku projevuje na rychlosti růstu klokanů. Malí klokánci neohrožovaní psy dingo si mohou dovolit růst pomaleji.

Plot proti dingům ovlivňuje populace klokanů. Kredit: Brian McGuirk, Flickr.
Plot proti dingům ovlivňuje populace klokanů. Kredit: Brian McGuirk, Flickr.

Jak dobře ví Wikipedie, Plot pro dingům (Dingo Fence) je jedním z divů dnešního světa. Jde o největší drátěný plot na planetě. Vede napříč Austrálii a v současné podobě měří 5 614 kilometrů. Vyrostl zhruba před 140 lety jako ochrana proti invazním králíkům. Králíci měli z plotu legraci, projekt selhal a 180 cm vysoký plot chátral.

 

Rex Mitchell. Kredit: R. Mitchell / Flinders University.
Rex Mitchell. Kredit: R. Mitchell / Flinders University.

Od počátku 20. století se plot opravuje a stal se z něj oficiální Plot proti dingům, který má chránit úrodnou část Austrálie před útoky dingů na dobytek i lidi. Ani proti dingům není tato ochrana úplně stoprocentní, ale funguje podstatně lépe než v případě králíků. Na jih od Plotu téměř žádní psi dingo nežijí. Austrálie tím získala podivuhodnou megastrukturu, která pochopitelně ovlivňuje nejen krajinu, ale i organismy, které v ní žijí.

 

Plot proti dingům u Stuartova národního parku. Kredit: Poyt448 Peter Woodard / Wikimedia Commons.
Plot proti dingům u Stuartova národního parku. Kredit: Poyt448 Peter Woodard / Wikimedia Commons.

A tyto změny mohou být překvapivě rychlé. Rex Mitchell z australské Flinders University a jeho kolegové zjistili, že mláďata v populacích klokanů rudých (Osphranter rufus), které žijí na straně plotu bez psů dingo, rostou zřetelně pomaleji, než je tomu v populacích na „straně psů dingo.“ V populacích, které žijí bez kontaktu se psy dingo, se rovněž rodí celkově více mláďat a je mezi nimi více samic.

 

Badatelé využili data z něčeho, co poněkud mrazivě označují „licensed scientific shooting programme.“ Vzhledem k tomu, že tito klokani jsou jednou z oblíbených položek na jídelním lístku psů dingo, vlastně vůbec není zvláštní, že populace klokanů reagují na přítomnost či naopak nepřítomnost predačního tlaku dingů. Klokani žijící se psy dingo se „snaží“ co nejrychleji uniknout z tělesné velikosti, která je činí zranitelnými. Jinými slovy, rostou rychleji, aby je dingové nemohli snadno lovit.

 

Vědce každopádně překvapilo, jak rychlé takové změny mohou být. V oblasti, kde prováděli výzkum, byl Plot proti dingům v troskách ještě asi tak před 50 lety. Ke zřetelným změnám v růstu klokanů, o nichž je řeč, tedy muselo dojít během této doby, což představuje asi 17 generací klokanů.

 

##seznam_reklama##

Opět se potvrdilo, jak hluboce podceňujeme sílu evolučních mechanismů. Obvykle si představujeme, že něco takového musí trvat tisíce nebo i miliony generací. Ale to je zjevně omyl. Za příznivých okolností, pokud je přírodní výběr dostatečně zlý, což u tlaku predátorů určitě platí, se nám evoluce, v tomto případě pochopitelně mikroevoluce, odehrává přímo před očima. Výzkum vlivu Plotu proti dingům na australskou přírodu bude pokračovat. Další zajímavé objevy nejsou vyloučeny.

 

Video: World's longest fence protecting Australia's sheep from dingoes gets a makeover | ABC News

 

Literatura

Flinders University 1. 6. 2023.

Journal of Mammalogy online 31. 5. 2023.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:10.06.2023