Podle modelů z dřívějšího výzkumu lidé odčerpali asi 2 150 gigatun podzemní vody, tedy jen mezi lety 1993 a 2010. Jsou-li tyto odhady správné, odpovídá to více než 6 milimetrům výšky hladiny světového oceánu. Jak něco takového ověřit?
Jak ukazuje geofyzik Ki-Weon Seo z jihokorejské Seoul National University se svými kolegy, jednou z možností je analýza rotačního pólu Země, tedy bodu, kterým prochází pomyslná osa rotace planety. Poloha tohoto bodu se totiž neustále mírně mění, podle toho, jak Země rotuje. Změny rozložení hmoty, i relativně malé, přitom mohou polohu rotačního pólu ovlivnit.
Jak říká Seo, polohu rotačního pólu ve skutečnosti neustále ovlivňuje celá řada faktorů. S kolegy jsou přesvědčeni, že právě změny rozložení podzemní vody patří mezi faktory souvisejícími s klimatem k těm, co mají na rotaci planety největší vliv. Seo je nadšený, že našli významný faktor působící na rotaci planety a zároveň je jako obyvatel zneklidněn mírou zásahů do zásob vody.
Od roku 2016 víme, že voda v horních vrstvách Země může ovlivnit rotaci planety. Role spodní vody ale v tomto směru zatím nebyla prozkoumána. Pokud jde o čísla, příspěvek změn v rozložení spodní vody k pohybům rotačního pólu činí v uvedeném období asi 80 centimetrů za rok, čili něco přes 4 centimetry ročně. Výsledný pohyb rotačního pólu, který zahrnuje vliv všech faktorů, přitom bývá několik metrů ročně.
Změny vyvolané čerpáním podzemní vody tedy nejsou nijak závratné a samy o sobě určitě nepovedou ke klimatickým katastrofám. Pro vědce jsou ale velmi zajímavé právě jako ukazatel změn v obsahu spodní vody.
##seznam_reklama##
Zároveň se ukazuje, že záleží na tom, kde na planetě se podzemní voda čerpá. Největší vliv na rotaci Země má čerpání v oblasti středních zeměpisných šířek. Shodou okolností se ve zkoumaném časové období odčerpalo nejvíce podzemní vody na západě Severní Ameriky a v severozápadní Indii. Obě tyto oblasti přitom leží ve středních šířkách.
Literatura