Představa cestování exoticky zkřiveným časoprostorem, které by umožnilo projít bez úhony kvantovým efektům, ale i částicím, nepřestává fascinovat. Je to přesně ten typ vědy, která stojí jednou nohou v přeludech science-fiction, ale druhou nohou se pevně opírá ve fyzikálních rovnicích. Ideální pro léto.
Valeri Frolov a Andrei Zelnikov z kanadské University of Alberta společně s Pavlem Krtoušem z Karlovy univerzity navrhují pro tento účel použít prstencovou červí díru (Ring wormhole). Tento koncept poprvé použili v roce 2016 fyzici Gary Gibbons z britské University of Cambridge a Mikhail Volkov z francouzské University of Tours.
Prstencová červí díra Gibbonse a Volkova spojuje oblasti vesmíru (či přímo jiné vesmíry) s plochou geometrií. Díky interakcím elektrických a magnetických polí může vytvořit exotické zprohýbání jinak ploché geometrie. Taková červí díra vytvoří doslova díru v časoprostoru. Gibbons a Volkov se domnívají, že by taková červí díra mohla vzniknout, kdyby se v toroidálním prostoru nashromáždila negativní energie, například jako důsledek kvantových fluktuací.
##seznam_reklama##
Frolov, Zelnikov a Krtouš si postavili myšlenkovou prstencovou červí díru a zkusili ji prohnat různými scénáři. Získali různá řešení, mezi nimiž se objevila i uzavřená časupodobná křivka (CTC, Closed timelike curve), která souvisí s uzavřeným časoprostorem. Teorie říká, že pokud uzavřené časupodobné křivky existují, tak jejich existence souvisí s teoretickou možností cestování dozadu v čase. Tady jsme už na velmi tenkém ledě a fyzici dobře vědí o řadě překážek, které by mohly takové cestování zhatit. Ale je léto a můžeme si to alespoň představit.
Video: Červí díry vysvětleny - Narušování časoprostoru
Literatura