Podle učebnic můžeme být pyšní na to, že nejtěžší tvor v historii planety stále žije. Bylo to sice poněkud podezřelé, ale zároveň fascinující. Někteří jedinci plejtváka obrovského (plejtvák obrovský) dosáhli váhy snad až přes 200 tun. Tím strčí do kapsy i největší dinosaury, co kdy kráčeli po Zemi. Učebnice se teď ale možná budou přepisovat a plejtvák přijde o svou korunu.
V údolí Ica v jižním Peru našli pár kostí, konkrétně 13 obratlů, 4 žebra a kyčelní kost. To by nebylo až tak zvláštní, ale tyhle kosti byly absolutně gigantické. Ukázalo se, že jde o doposud neznámého třetihorního kytovce, který žil v období eocénu, asi před 39 až 37 miliony let. Dostal příhodné a přitom pěkně zvučné jméno Perucetus colossus.
Všechny pochopitelně zajímalo, jak byla tahle potvora velká. Eli Amson z německého Staatliches Museum für Naturkunde Stuttgart a jeho spolupracovníci postupovali tak, že porovnávali kosti peruceta s dnešními tvory a na základě toho odhadovali jeho rozměry a hmotnost.
Nebylo to snadné, což ukazuje i velký rozptyl odhadů. Nakonec dospěli k tomu, že perucetus mohl vážit něco mezi 85 a 340 tunami, přičemž střední odhad činí 180 tun. Není tedy vyloučeno, že byl těžší než plejtvák obrovský. Přinejmenším se mu vyrovná. S definitivním závěrem si ale budeme muset počkat na další nálezy.
Úvahy o perucetovi značně omezuje fakt, že fosilie postrádá lebku. Bez lebky je velmi obtížné určit, čím se perucetus živil a jak žil. Mohl to být lovec ryb a korýšů anebo třeba mohl experimentovat s filtrováním krilu, jak to dělají dnešní velryby.
Perucetus náležel do linie basilosaurů. Jeho kosti byly těžší a také hustší než kosti dnešních velryb. Mohly fungovat jako lodní balast a přispívat tak ke stabilitě perucetů při plavání v mělkých pobřežních vodách. O jeho životním stylu toho ale mnoho nevíme. Zřejmě žil plně vodním způsobem života, přičemž na jeho suchozemský původ poukazoval pár roztomilých zadních nožek, které měl nejspíš jen tak na ozdobu.
##seznam_reklama##
Objev peruceta také ukazuje, že naše představy o evoluci kytovců byly poněkud mimo. Odborníci si dlouho mysleli, že se obrovští kytovci objevili na Zemi až relativně nedávno, v pliocénu, tak někdy před 3 miliony let. Teď se ukazuje, že to zvládli mnohem dřív po katastrofálním konci druhohor a zmizení neptačích dinosaurů.
Video: Perucetus collosus
Literatura