Polyethylenglykol čili PEG je známý a komerčně velmi často využívaný polymer. Vyrábí se z ropy a bývá považován za zdravotně nezávadnou látku. Kromě častého využívání v řadě průmyslových procesů ho také obsahuje ho mnoho léků a využívá se při různých léčbách. Najdete ho ve spoustě zubních past, je základní složkou mnoha krémů, parfémů nebo třeba rtěnek a objevuje se v mnoha jídlech i nápojích, pod magickou zkratkou „E1521.“
Postupně ale vyšlo najevo, že imunitní systém není zrovna na větvi z toho, že mu cpeme do těla cizorodé látky. Není to nic šokujícího ani nic, kvůli čemu bychom měli pohřbívat moderní civilizaci, tohle je prostě práce imunitního systému. Sleduje situaci, a když se mu něco nezdá, zakročí. V tomto případě udělá proti polyethylenglykolu protilátky.
Pro připomenutí, protilátky jsou vlastně proteiny, které fungují jako značky pro „čističe“ imunitního systému. Když se v těle objeví něco, proti čemu máme protilátky, imunitní systém to rychle rozpozná a nemilosrdně zničí nebo se o to alespoň pokusí. Obvykle je to pro dobro věci. Někdy se imunitní systém utrhne ze řetězu a likviduje vlastní zdravé buňky a tkáně, což je samozřejmě problém.
V případě protilátek proti polyethylenglykolu to je zatím s velkým otazníkem. Není jasné, jaké důsledky to může mít pro organismus jako takový. Může se například zvyšovat riziko zánětů nebo podobných reakcí. Každopádně je to ale problém, pokud jde o využití PEG v medicíně. Kromě léků se s ním totiž často počítá třeba i v nanotechnologiích pro cílenou léčbu. Mnoho medicínských nanočástic pro transport léčiv (nanocarrier) má konstrukci právě z PEGu. Pokud na ně bude útočit imunitní systém, léčbě to dvakrát neprospěje.
Jak velký problém to může být? Svenja Morsbachová z německého Max-Planck-Institut für Polymerforschung (MPI-P) a její kolegové analyzovali vzorky krve, odebrané v roce 2019 od více než 500 zdravých německých dobrovolníků ve věku 18 až 70 let. Vyšlo najevo, že protilátky proti PEG má v krvi 83 procent z nich. Koncentrace těchto protilátek v krvi přitom klesala s věkem testované osoby. Morsbachová se domnívá, že rozvoj protilátek proti PEG je až nedávná záležitost a seniorů se to až tak moc netýká.
##seznam_reklama##
Jde o nepříjemnou komplikaci. PEG je oblíbený medicínský materiál a tuhle šlamastyku bude nutné nějak řešit. Badatelé uvažují například o „maskování,“ které by skrylo PEG před imunitním systémem. Další možností je testovat u každého pacienta, který podstupuje léčbu založenou na PEG, hladinu těchto protilátek a podle ní pak řídit léčbu. Jak je vidět, naše vlastní imunita nám občas hází klacky pod nohy.
Literatura