Ať se v minulosti dělo cokoliv, lidé měli jednu jistotu. Co měli v hlavě, na co mysleli, to byla jen a pouze jejich věc. Okolnosti je mohly přimět prozradit, o co jde, ale nikdo neměl jistotu, že mluví pravdu. Tahle jistota končí. Respektive přesouvá se ještě hlouběji do lidského nitra. Nový přístroj australských odborníků v podstatě dokáže číst myšlenky, tedy s vydatnou pomocí umělé inteligence.
Odborník na umělou inteligenci a rozhraní mezi mozkem a počítačem CT Lin, ředitel výzkumného centra GrapheneX-UTS HAI Centre na australské technice University of Technology Sydney (UTS) a jeho kolegové postavili přenosný systém, který neinvazním způsobem detekuje myšlenky v mozkových vlnách a překládá je do podoby textu.
Vše nasvědčuje tomu, že systém DeWave není primárně určený k terorizování občanů kvůli tomu, co si myslí, ani pro tajné služby, nýbrž ke komunikaci s pacienty, kteří jsou při vědomí, ale nemohou mluvit ani se jinak projevovat kvůli onemocnění či zranění, jako je například mozková mrtvice. Ale znáte lidi. U takové technologie se jistě dveře netrhnou. Nicméně, možností pozitivního využití se nabízí celá řada, včetně dramatického posílení komunikace mezi člověkem a strojem, zdaleka nejen v případě bionických protéz.
Převratnou technologii představili světu v úterý 12. prosince (2023) na 37. výroční konferenci NeurIPS, zaměřené na systémy pro zpracování neurálních dat, která proběhla v New Orleans. Uživatel této technologie si nasadí „čepici“ s elektrodami, která zaznamenává elektrickou aktivitu mozku v podobě záznamu EEG. Například když uživatel čte v duchu nějaký text.
Na syrová data EEG se vrhne inteligence DeWave, která je vycvičená na impozantně velkém množství záznamů EEG. DeWave zpracuje signály EEG a přeloží je do podoby slov a vět. Podle Lina jde o zásadní průlom v této oblasti výzkumu. Především spojení technologie s velkými jazykovými modely (LLM) otevírá nové možnosti výzkumu jak v neurovědě, tak i ve vývoji umělých inteligencí.
Nejde sice o první technologii svého druhu, ale předchozí pokusy nebyly příliš praktické. Muskův Neuralink vyžaduje operační zákrok s implantováním elektrod do mozku. Další technologie jsou zase založené na ekonomicky nákladném a technicky problematickém skenování mozku magnetickou rezonancí.
##seznam_reklama##
Technologii DeWave prověřily experimenty s 29 účastníky. Konkurenční metody přitom bývají testovány tak na jednom či dvou subjektech. V tuto chvíli má DeWave úspěšnost asi 40 procent hodnoceno stupnicí BLEU-1, která srovnává výsledný text s originálem. Vědci doufají, že inteligenci DeWave vyladí tak, aby se dostala na úspěšnost kolem 90 procent, což odpovídá standardní programům pro rozeznávání jazyka.
Video: UTS HAI Research – BrainGPT
Video: Brain Robotics Interface
Literatura