O.S.E.L. - Změněný protein způsobuje infekci, ale ne symptomy
 Změněný protein způsobuje infekci, ale ne symptomy
Ačkoli se jedná o původce hrůzných, mozek ničících, onemocnění, jsou prionové proteiny málo prozkoumány. Deset let připravovaný pokus poskytl nové poznatky, které možná povedou ke změnám ve směrování léčby. Nové poznatky ale celou záležitost poněkud zašmodrchaly.


 Priony jsou zodpovědné za Creutzfeldt-Jacobovu chorobu u lidí, nemoc šílených krav u skotu, chronické vyčerpání „chronic wasting disease“ (CWD) u jelenů,... Na objasnění pochodů, jakými se nemoc vyvíjí, se zaměřuje mnoho pracovišť. Poslední významné informace o prionech přináší nyní časopis Science. Otištěný článek  je společným dílem výzkumníků tří významných pracovišť (Hamilton, MT, RML laboratory, Scripps Research Institute v La Jolla, a University of California, San Diego).


 

Zvětšit obrázek
Nenormální (zašmodrchaný) prionový protein (barveno červeně) se objeví ve formě plaků , jak ukazuje zobrazení fluoroscenční metodou (zeleně), také v mozku infikovaných myší, které následkem genetických modifikací dokáží tvořit jen prionové proteiny bez možnosti jejich ukotvení v buněčné membráně. Tyto myši nemají symptomy choroby (Foto: NIH/National Institute Of Allergy And Infectious Diseases).

Pokus, o kterém bude nyní řeč, byl naplánován již před deseti lety. Uskutečněn byl ale až nyní. K pokusům zaměřeným na prionové choroby se často využívají myši. Infikují se k tomuto účelu ovčími priony získanými z ovcí trpícími nemocí zvanou klusavka. Klusavka je prionová choroba, smrtelná pro ovce, ale soudí se o ní, že není přenosná na člověka. Na člověka se může přenést, jedině když se ovčí priony přepasážují přes skot, u nějž vyvolávají chorobu BSE.
Ale zpět k vlastnímu pokusu, při kterém výzkumníci použili myši a ovčí priony. První část  pokusu nepřinesla nic nového. Jednalo se víceméně o ověření, že použité ovčí priony jsou skutečně infekční. Infikovali 70 myší a u těch (u všech) se během 150 dnů vyvinuly známé příznaky prionové choroby - škubání ve svalech, vyhublost a ztráta koordinace pohybů. 

Vedle toho výzkumníci infikovali současně druhou skupinu myší. Tentokrát to ale nebyly obyčejné myši, nýbrž transgenní myši. Transgenní myši vědci připravili záměrně tak, aby myši tvořily prionový protein, ale aby tomuto proteinu  jedna jeho malá část chyběla. Chybějícím kouskem je  glykofosfoinositolová (GPI) membránová kotva.
Po svém infikování tyto transgenní myši, kterých bylo celkem 128, nevykazovaly žádné známky, že by chorobou onemocněly. Jevily se zdravé po dobu 500 – 600 dnů. Na tom by nebylo nic divného, protože je-li prionový protein změněný, nemusel by se v případě infekce šmodrchat a vytvářet chuchvalce, kterých se pak buňka nedokáže zbavit. Doposud tedy vše v pořádku, a aniž by se něco vymykalo stávajícím znalostem. Následné vyšetření těchto „zdravých“ myší ale ukázalo něco jiného. Při pohledu elektronovým mikroskopem se ukázalo, že i těmto myším se v jejich  mozkových buňkách tvořila amyloidová vlákna. Tato vlákna přitom nejsou nic jiného než abnormální forma prionového proteinu (zašmodrchaný infekční prion). Mikroskopický rozbor tedy ukázal, že se i těmto myším, ač u nich nepropukly projevy choroby,  tvoří v mozku prionové shluky, typické pro všechna prionová onemocnění.
To však nebylo  jediné překvapení, kterých se výzkumníci dočkali. Mozky těchto GMO myší, podle vedoucího projektu, jíž byl  Dr. Chesebro,  vykazovaly makroskopické známky poškození, typické pro mozek lidí trpících Alzheimerovou chorobou, a ne známky typické pro mozky zvířat napadených skrapií.  

 

Brus Chesebro, vedoucí laboratoře virových chorob v Rocky Mountain Labs: "Již dlouho se zaměřujeme na nesprávného viníka.“

Jsou to tedy dva hlavní poznatky, které si žádají brzké objasnění. Záhadou zůstává, proč myši nejeví známky nemoci, ačkoli se v nich priony množí, šmodrchají a v buňkách se jim hromadí.  Za druhé tu je nezodpovězená otázka - proč skryté narůstání prionových plaků v mozku vede ke změnám podobajícím se plakům pacientů s Alzheimerovou chorobou a proč tyto plaky (priony) nejsou pro ně toxické.
To vše zatím poněkud odporuje tomu, co si myslela  většina vědců, že totiž plaky jsou toxickou komponentou choroby a že plaky jsou tím, co neurony ničí.
Proto jsou také dosavadní snahy léčit tyto choroby  směrovány na odstraňování  plaků. Nynější pokus ale naznačil, že by amyloidové prionové plaky mohly být inertní. Je možné, že nejsou  pro buňku tak toxické, jak se předpokládalo, možná jsou pro buňky toxické jen malé shluky? Kdo ví.

Zmíněné výsledky pokusu tedy mění náš pohled na prevenci prionových chorob. Možná jsme na prahu zlomu v  přístupu k léčbě prionových chorob. Snaha bránit produkci prionových proteinových shluků zřejmě přestane být prioritou a zájem se přenese na prevenci interakcí s  proteiny, které jsou v membránách a které zde plní funkci receptorů. Může to vést  ke snaze vytlačit shlukování prionů do těch míst mozkových buněk, kde nebudou  způsobovat symptomy...

Určitě se brzo dočkáme zopakování těchto pokusů jinými týmy na jiném modelu. Snaha  vyvrátit a nebo potvrdit níže uvedené provokující poznatky bude velká. Dr. Chesebro:  „Nenormální prionové proteiny samy o sobě možná nejsou smrtelné. U našich myší nebyly.“

Pramen: Anchorless prion protein results in infectious amyloid disease without clinical scrapie. Science 308 (5727):1435-39 (2005). DOI: 10.1126/science.1110837.



NIAID, na jejíž náklady se konala většina pokusů, je v USA součástí Národních ústavů zdraví. Jedná se o instituci, která má na starosti na národní úrovni péči o zdraví lidí a provozuje též záchrannou službu. NIAID podporuje též základní a aplikovaný výzkum v oblastech diagnózy a léčby infekčních nemocí, jako jsou HIV/AIDS a další pohlavně přenosné infekce, chřipka, tuberkulóza, malárie a choroby, které by se mohly stát předmětem bioterorismu. NIAID také podporuje výzkum transplantací a autoimunitních chorob, astma a alergií.


 

 


Autor: Josef Pazdera
Datum:19.06.2005 14:05