O.S.E.L. - Autofágní raketový motor Ouroboros po zážehu požírá sám sebe
 Autofágní raketový motor Ouroboros po zážehu požírá sám sebe
Mýtický had zahryznutý do vlastního ocasu poskytl jméno pozoruhodné autofágní technologii. Motor Ouroboros-3 po zážehu spotřebovává vlastní strukturu, vyrobenou z polyethylenového plastu o vysoké hustotě. Tavený plast se smíchává s kapalným kyslíkem a propanem – a proudí do spalovací komory. Alchymisté, pro které byl Ouroboros denním chlebem, by z toho měli radost.

Ouroboros-3. Kredit: University of Glasgow.
Ouroboros-3. Kredit: University of Glasgow.

Ouroboros nebo též Uroboros, požírač ocasu, je podivuhodný symbol, který se objevil v podsvětních knihách a pohřební ikonografii Staré říše starověkého Egypta, a nejspíš ještě dřív. Představuje cyklickou podstatu věcí, nekonečné návraty, znovuzrození nebo také dualitu věcí a vzájemně se doplňující protikladné principy. Hada zakouslého do vlastního ocasu milovali alchymisté, hermetikové i gnostici. Biolog k tomu může dodat, že za to očividně mohou pozorování z přírody, protože třeba některé užovky občas požírají samy sebe.

 

Tým Ouroboros. Kredit: University of Glasgow.
Tým Ouroboros. Kredit: University of Glasgow.

Filozofií prošpikovaný symbol oslovil i raketové inženýry, kteří vyvíjejí raketový motor, co po zážehu spotřebovává sám sebe a šetří tím palivo. Jmenuje se Ouroboros-3 a je za ním tým University of Glasgow. Samotná myšlenka pochází už z konce 30tých let a v Glasgow na tomto motoru pracují delší dobu.

Ouroboros jako alchymistický symbol rtuti. Kredit: Lucas Jennis (1625), Wikimedia Commons.
Ouroboros jako alchymistický symbol rtuti. Kredit: Lucas Jennis (1625), Wikimedia Commons.

Jak vidět, postupně získává reálné obrysy.

 

Ouroboros-3 stravuje sám sebe, protože jeho konstrukci tvoří polyethylenový plast o vysoké hustotě. Tento plast se taví horkem ze spuštěného motoru. Tavenina se následně mísí s kapalným kyslíkem a propanem a směs proudí do spalovací komory motoru. Nebylo to samozřejmě úplně jednoduché. Inženýři museli například zajistit, aby se motor, jehož konstrukce se taví horkem, příliš nebortil.

 

Autofágní inženýrství vychází z toho, že většinu váhy dnešních nosných raket představuje palivo. Chemický pohon je účinný, ale potřebuje ohromné množství paliva, což z řady důvodů omezuje naše cesty na oběžnou dráhu i za hranice Země. Pokud bychom ale používali „strukturální palivo,“ můžeme částečně rozbít začarovaný kruh kosmické dopravy na chemický pohon. Lety do vesmíru by díky tomu mohly zlevnit.

##seznam_reklama##

 

Nejnovější testy motoru Ouroboros-3 se uskutečnily v zařízení MachLab na základně RAF Machrihanish, která se nachází na skotském poloostrovu Kintyre. Motor vytvořil tah 10 kilogramů. Není to úplně mnoho, ale každý začátek je těžký. Podle Patricka Harknesse z University of Glasgow jsou výsledky testů dobrým základem pro vývoj funkčního autofágního raketového pohonu. Pro ten by se pak mohlo nalézt velmi slušné uplatnění. Poptávka po levných letech do vesmíru bude nejspíš jen stoupat.

 

Video: Ouroboros-3 Hybrid Autophage Rocket Engine Test (Composite) - July 14 2023

 

Literatura

New Atlas 15. 1. 2024.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:16.01.2024