O.S.E.L. - Medicína nebo čarodějnictví? Římané používali semena blínu
 Medicína nebo čarodějnictví? Římané používali semena blínu
Archeologové objevili na lokalitě Houten-Castellum v Nizozemsku nádobku z duté kosti, která obsahovala stovky jedovatých semen blínu černého. Dutá kost zřejmě nesloužila ke kouření, ale k uchování semen, které lidé mohli využívat v medicíně nebo třeba k rituálním účelům. Jak je vidět, lidé odjakživa věděli, co je blín zač.

Blín černý. Kredit: Mikenorton, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
Blín černý. Kredit: Mikenorton, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Nejprve varování. S tímhle opatrně. Blín černý (Hyoscyamus niger) je nacpaný tropanovými alkaloidy a dalšími toxickými látkami. V České republice se s ním sice lze občas setkat, ale pokud nejste čarodějnice, nechte si raději zajít chuť. Účinná a smrtelná dávka jsou si v případě blínu nepěkně blízko, a jak to u rostlin bývá, obsah dotyčných látek je proměnlivý.

 

Maaike Groot. Kredit: M. Groot.
Maaike Groot. Kredit: M. Groot.

Nicméně, jak se zdá, Římané o blínu věděli a zřejmě ho využívali, i když není úplně jasné jak. Archeologové, které vedla Maaike Grootová z Freie Universität Berlin, získali první přesvědčivý důkaz, že Římané sbírali toxická semena blínu a k něčemu je používali.

 

Grootová a spol. analyzovali semena blínu uložená v duté kosti, nalezené na nizozemské lokalitě Houten-Castellum, která se nachází jihozápadně od Amsterdamu.

 

Nádobka z duté kosti a semena blínu. Kredit: BIAX Consult.
Nádobka z duté kosti a semena blínu. Kredit: BIAX Consult.

Předešlý výzkum naznačoval, že by kost mohla být dýmkou, používanou ke kouření blínu, kvůli jeho psychotropním účinkům. Ani semena ani kost z lokality Houten-Castellum ale nebyly ožehnuty ohněm. Další věc je, že kdyby se někdo pokusil kouřit stovky semen blínu, uložených v objevené kosti, současně, nejspíš by umřel.

 

Proto se badatelé domnívají, že v tomto případě nejde o dýmku, ale o nádobku pro uložení dotyčných semen. Mají-li pravdu, jsou jejich závěry v souladu s antickými autory, jako byl třeba Plinius Starší, kteří se zmiňovali o použití blínu při léčbě bolesti, kašle nebo horečky. Jak říká Grootová, Římané mohli své medicínské postupy rozšířit i do venkovských oblastí na okraji Římské říše.

##seznam_reklama##

 

Podle Grootové je archeobotanický výzkum blínu komplikovaný. Je to totiž ruderální druh a plevel, který často roste sám od sebe v těsné blízkosti lidských sídel. Nálezy blínu na archeologických lokalitách ještě neznamenají, že tam lidé blín využívali. Nález semen blínu v nádobce z kosti, navíc ještě uzavřených březových dehtem, ale ukazuje, že nešlo o náhodu. Blín tam nejspíš měl nějaký účel. Podobné nálezy jsou v této části světa velice vzácné. Jediná další nádobka se semeny blínu pochází ze středověku a byla objevena v Dánsku.

 

Video: Black Henbane

 

Literatura

Freie Universität Berlin 8. 2. 2024.

Antiquity online 8. 2. 2024.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:11.02.2024