O.S.E.L. - Baryonové akustické oscilace údajně podporují vesmír starý 26,7 miliard let
 Baryonové akustické oscilace údajně podporují vesmír starý 26,7 miliard let
Kosmolog Rajendra Gupta provedl svůj model CCC+TL, založený na „unavených konstantách“ a „unaveném světle,“ zkouškou s baryonovými akustickými oscilacemi, otisky pradávných zvukových vln v mikrovlnném reliktním záření. Pokud se tento momentálně okrajový model prosadí, mohl by nahradit stále neznámou temnou hmotu a temnou energii.

Konkurenční modely á vztah mezi pozorovanou úhlovou velikostí objektu dané velikosti a rudým posuvem objektu. Kredit: Gupta (2024), Astrophysical Journal.
Konkurenční modely á vztah mezi pozorovanou úhlovou velikostí objektu dané velikosti a rudým posuvem objektu. Kredit: Gupta (2024), Astrophysical Journal.

Temná hmota se stále skrývá, což otevírá prostor pro méně či více extravagantní hypotézy, které se snaží temnou hmotu buď vysvětlit anebo ji obejít. Loni v létě jsme na OSLU psali o velmi extravagantní hypotéze teoretického fyzika a kosmologa Rajendry Gupty z kanadské University od Ottawa.

 

Rajendra Gupta. Kredit: University of Ottawa.
Rajendra Gupta. Kredit: University of Ottawa.

Gupta oprášil stařičkou teorii o „unaveném světle“ (Tired light), podle které nám světlo šálí zrak, v důsledku čehož je vesmír vlastně mnohem starší, než si myslíme. Podle Gupty by vesmír měl být starý asi 26,7 miliardy let.

Pokud by to tak bylo, tak prý nepotřebujeme temnou hmotu k vysvětlování podivností, které pozorujeme a nemusíme ji tudíž hledat. Vlastně ani nepotřebujeme temnou energii. Bylo by to sice nudné, ale zároveň fajn, protože fyzici by mohli řešit jiné záhady.

 

Logo. Kredit: University of Ottawa.
Logo. Kredit: University of Ottawa.

Pokud jde o „unavené světlo,“ švýcarský fyzik Fritz Zwicky, který ironií osud stál i u počátku konceptu temné hmoty, se domníval, že světlo ze vzdáleného vesmíru se stává červeným, protože ztrácí část energie „únavou“ z dlouhého letu kosmickým prostorem. Mainstreamová kosmologie to ale vysvětluje rozpínáním vesmíru a „unavené světlo“ je zcela okrajovou záležitostí.

 

Gupta vlastně spojil „unavené světlo“ (TL) s představou, že se určité fyzikální konstanty mění v čase (CCC, Covarying Coupling Constants). Vznikl tím model CCC+TL a Gupta ho od té doby testuje. Podařilo se mu ukázat, že jeho model sedí na některá kosmologická pozorování. Kromě toho, že model nepotřebuje temnou hmotu, nepotřebuje ani temnou energii. Pozorované zrychlování rozpínání vesmíru vysvětluje „oslabováním“ konstant kvůli rozpínání vesmíru.

##seznam_reklama##

 

Aby se Gupta se svým modelem CCC+TL vlámal do kosmologického mainstreamu, musel by přesvědčit ostatní vědce, že tenhle model vysvětluje to, co ve vesmíru pozorujeme, lépe než dosavadní standardní kosmologický model Lambda-CDM. Pokouší se o to i v nové studii, kde v rámci modelu CCC+TL vysvětluje pozorované baryonové akustické oscilace, tedy „fosilizované“ otisky zvukových vln, které jsou patrné například v mikrovlnném reliktním záření (CMB). Guptovi to funguje, ale jen za předpokladu, že nepočítáme s temnou hmotou. „Unavené světlo“ každopádně zůstává na periferii kosmologie. Uvidíme, jak si povede dál.

 

Video: No Dark Matter? New research suggests that our universe has no dark matter

 

Literatura

Astrophysical Journal 964: 55.

University of Ottawa 15. 3. 2024.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:19.03.2024