O.S.E.L. - Prachová bouře na Marsu
 Prachová bouře na Marsu
Na Marsu nyní „řádí“ obrovská prachová bouře, která mění povrch planety.


 

Zvětšit obrázek
Změny na povrchu Marsu lze pozorovat již středně velkým dalekohledem.

Změny na povrchu Marsu lze pozorovat již středně velkým dalekohledem, jak je patrné na snímcích, které v rozmezí 48 hodin pořídil amatérský astronom Alan Friedman z Buffala (New York). Opravdu se na obou snímcích jedná o tutéž planetu, i když vypadá pokaždé jinak. Např. na snímku z 19. října (obr. vlevo) je v oblasti kaňonu Valles Marineris dobře viditelná vlnovka, ale na snímku vpravo z 21. října vše jižně od kaňonu zakryl prach (na snímcích je jih nahoře).

 

 

Zvětšit obrázek
Postavení Marsu na konci října

Kromě sezónních prachových (písečných) bouří byly na Marsu pozorovány i globální, při kterých se zvířený prach dostává vysoko do atmosféry a postupně obklopí celou planetu. Může trvat i několik měsíců, než se částice opět usadí. Jedna z největších bouří byla pozorována v roce 1971 sondou Mariner 9, kdy se částice dostaly až do výšky nad 50 km a zakryly výhled i na nejvyšší vrcholky sopek. V průměru se obrovská bouře objevuje jednou za rok, ale např. v roce 1977 sonda Viking pozorovala hned dvě, naopak některé roky nebyla žádná. Prachové bouře významně ovlivňují počasí na Marsu a jsou pozorovány nejen při misích k Marsu, ale i ze Země nebo HST (Hubble Space Telescope).

 

Pozorovatelnost Marsu se zlepšuje, protože 30. října 2005 v 4:26 SEČ (3:26 UT) nastane tzv. opozice. V současné době se načervenalý Mars (– 2,3 mag) nachází napravo od souhvězdí Býka a je po Měsíci nejjasnějším objektem noční oblohy (Venuše zapadá kolem 19:30 SELČ).

 

Mars

 




 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pohyb Marsu vůči hvězdám vpozadí (Tento  animovaný gif  byl  upraven QuickTime movie a byl vytvořen Dr. Ted Snowesem  z The University of Colorado, Boulder.)

 

Planeta Mars se dostává do opozice se Sluncem (na opačnou stranu oblohy než Slunce) jednou za 26 měsíců a je pak pozorovatelná po celou noc (7. listopadu 2005 v 08:59 SEČ). Protože dráhy planet jsou eliptické, vzdálenost mezi Zemí a Marsem se při těchto "blízkých setkáních" mění od 56 do 101 miliónů km. V letošním roce se obě planety 30. října 2005 v 4:26 SEČ přiblíží na vzdálenost 69,42 miliónů km. Poslední velká opozice Marsu se Sluncem nastala 28. srpna 2003 v 19:59 SELČ a podle belgického astronoma Jeana Meeusa se za posledních 73.000 let Mars nejvíce přiblížil k Zemi 27. srpna 2003 (55 746 199 km). Další významná přiblížení nastanou 31. července 2018 v 9:51 SELČ (57,59 mil. km) a 6. října 2020 v 16:19 SELČ (62,07 mil. km).

 

Zdroj:
https://spaceweather.com (October_25_2005)
https://www.seds.org/~spider/spider/Mars/marsopps.html
https://denik.astronomy.cz/obloha_lite.php3
https://www.heavens-above.com


Autor: Miroslava Hromadová
Datum:27.10.2005 00:50