O.S.E.L. - Obestatin – hormon, po kterém hubneme
 Obestatin – hormon, po kterém hubneme
Jako ying a yang nebo panna a hlava – tak bychom mohli vedle sebe postavit hormony ghrelin a obestatin. Oba jsou původně součástí jedné molekuly, ale nakonec má každý úplně jinou „tvář“.


 

Zvětšit obrázek
Aaron Hsueh ze Stanford University

Výčet hormonů, které regulují příjem potravy a podílejí se na tom, jestli se někdo přejídá nebo se naopak „drží na uzdě“, je hodně dlouhý. Vědci se za nimi nehoní jen kvůli vidině zázračných pilulek na štíhlou tajli. Obezita představuje jedno z největších zdravotních rizik sužujících současné lidstvo. Dnes už velmi rázně vstoupila i mezi obyvatele rozvojových zemí. Na druhé straně se stále naléhavěji hlásí i poruchy příjmu potravy jako bulimie nebo mentální anorexie.
Jedním z bičů, který nás nutí sednou k plnému stolu, je hormon ghrelin. Ten vzniká odštěpením ze základní bílkovinné molekuly proghrelinu složené ze 117 aminokyselin. Tým amerických vědců vedených Aaronem 

 

 

Zvětšit obrázek
Hormon ghrelin je peptid tvořený 28 aminokyselinami. Vzniká z prohormonu složeného ze 117 aminokyselin. Z této základní suroviny se odštěpuje i peptid složený z 23 aminokyselin, který dostal jméno obestatin. Oba peptidoví bratříčci se liší v účincích jako den a noc. Zatímco ghrelin povzbuzuje chuť k jídlu, obestatin ji tlumí.

Hsuehem ze Stanford University se podíval na gen pro proghrelin „in silico“ – čili promrskal jej v počítačových databázích speciálním softwarem. A vypadl jim zajímavý výsledek. Gen nekóduje jeden hormon ale hned dva. To, co zbude z proghrelinu po odštěpení 28 aminokyselin aktivního hormonu, není jen „hlušina“. Ze zbytku se odštěpením dalších 23 aminokyselin vytvoří druhý hormon. A kupodivu s přesně opačnými účinky, než jaké má ghrelin. Tento hormon potlačuje chuť k jídlu, zpomaluje posun potravy trávícím traktem. Když je zvířatům podáván v čisté formě, vyvolává hubnutí. Právě pro tyto vlastnosti dostal jméno obestatin. Česky bychom si ho mohli pojmenovat „tlustostav“, protože potlačuje obezitu.


V komentáři pro BBC se nechali britští experti slyšet, že tento výzkum povede během 5 až 10 let k plné kontrole příjmu potravy. Bylo by to jistě krásné, ale dosavadní zkušenosti nabádají ke zdrženlivosti. Nejen té u plného talíře, ale i té nad optimistickými prognózami. Obvykle se záhy někde objeví nějaký háček a všechno se tím dost nepříjemně zkomplikuje.

 

 

Pramen: Science

 


Autor: Jaroslav Petr
Datum:13.11.2005 17:12