V Číně se chová více než 5 miliard kusů drůbeže. Roční „obrat“ ale dosahuje 14 miliard kusů drůbeže. Teď se Čína rozhodla drůbež kompletně očkovat. Podle čínských expertů by se tak zpomalilo šíření viru a snížilo by se riziko „míchání“ ptačího viru H5N1 s lidskými viry chřipky typu A. Právě takovým „křížením“ virů by mohl vzniknout potenciální původce smrtící pandemie.
V současné době očkují proti ptačí chřipce H5N1 drůbež jen čínští velkochovatelé. Čína je tak jedinou asijskou zemí, která očkuje drůbež proti viru H5N1. Očkování drůbeže proti chřipce je zakázáno i u nás v Evropě. Čínští drůbežáři se často uchylují k levným vakcínám, které jsou buď netestované, nebo jde o neúčinné padělky. Takovému očkování se připisuje na vrub jedna z epizootií chřipky drůbeže v provincii Liaoning na severovýchodě Číny. Nyní by měla přijít ke slovu oficiální ptačí vakcína (nepoužitelná pro člověka) a očkování by mělo proběhnout doslova na každém čínském dvorku. Jak se tento záměr zdaří, to se teprve uvidí.
Odborníci se obávají, že virus bude přežívat i v očkované populaci drůbeže a může se tam naopak mutacemi změnit v nebezpečnější typ. Tento proces (i bez očkování) běží naplno ve Vietnamu. Analýzy vzorků odebraných jak drůbeži tak i lidským pacientům mezi prosincem 2003 a březnem 2005 dokazují značnou genetickou variabilitu viru.
Za zvláště alarmující považují virologové mutaci v genu PB2 pro část enzymu polymerázy. Ten využívá virus ke svému množení. Mutace, která mění 627. aminokyselinu bílkovinného řetězce enzymu z kyseliny glutamové na lysin, dovoluje viru množení při nižší teplotě. To je důležitá adaptace pro množení v plicích savců. Teplota v plicích savců je o několik stupňů nižší než teplota v plicích ptáků. Tato mutace byla objevena především ve virech izolovaných z lidských pacientů. Patřila také do výbavy viru, jenž v roce 1918 vyvolal tzv. španělskou chřipku. Ta si podle posledních odhadů vyžádala až 100 milionů obyvatel. Dnes by podle epidemiologů mohla zabít až 360 milionů lidí.
Pramen: New Scientist