O.S.E.L. - Procento mamutího genomu přečteno
 Procento mamutího genomu přečteno
Americko-kanadský tým genetiků zveřejnil setinu mamutího genomu. DNA izolovali vědci z 28 000 let staré čelisti nalezené v sibiřském permafrostu.


 

Zvětšit obrázek
Hendrik Poinar

V krátké době už podruhé rozvířila hladinu genetických „rybníků“  zpráva o mamutí DNA. Vědecký týdeník Science zveřejnil  na svém webu a v předstihu před „papírovým“ vydáním časopisu práci americko-kanadského týmu vedeného Hendrikem Poinarem z McMasterovy university v kanadském Hamiltonu. Poinarův tým v ní ohlašuje „přečtení“ malé části mamutího genomu. Podobně jako tým německých genetiků, kteří izolovali asi třetinu mamutí mitochondriální DNA, také Poinarův tým izoloval DNA z kosti. Využil dokonale zachovanou čelist starou 28 000 let, která se dochovala ve věčně zmrzlé půdě. Vzorek kosti získali Američané od ruských kolegů ze Sibiře. O jeho zachovalosti svědčí, že se z něj v laboratořích Pennsylvania State University bez výraznějších potíží podařilo izolovat a následně také „přečíst“ úseky o celkové délce 30 milionů písmen genetického kódu. To je zhruba 1% celého mamutího genomu.

Poinar je přesvědčen, že DNA ve vzorku je zachovalá natolik, že dovolí přečtení celé mamutí dědičné informace.


Také tato mamutí DNA je vysoce poškozená a navíc je promísená se zlomky dědičné informace  řady dalších organismů, především mikrobů žijících v půdě a pak také rostlin, jejichž zbytky se  nacházely v permafrostu v blízkosti mamutích kostí. Vědci proto museli izolovanou a  přečtenou DNA „počítačově přesívat“ tím, že pořadí písmen porovnávali s pořadím písmen blízce příbuzných současných slonů. Mamutí dědičná informace tvořila ve vzorku jen polovinu veškeré DNA.

Ani přečtení mamutího genomu však nestačí na zmrtvýchvstání mamuta. Genom nebude kompletní, budou v něm četné chyby. Navíc umíme zatím z dědičné informace vytvořit jen viry, např. virus španělské chřipky. Na složitější organismy – třeba bakterie – zatím umění genetiků a biologů nestačí. O mamutovi nebo tyranosaurovi nemluvě.

 

 

 
Hlavní problém práce s pravěkou DNA představuje kontaminace dědičnou informací lidí, kteří v laboratoři pracují, nebo DNA mikroorganismů, které se do laboratoře zatoulají navzdory všem bezpečnostním opatřením. Dost na tom, že vzorky přicházejí do laboratoře kontaminovány z místa naleziště i z předchozího průzkumu fosílií. Na snímku je jedna z členek Poinarova týmu „v pracovním“.

Pramen: Science, McMasterUniversity, Penn State University

 


Autor: Jaroslav Petr
Datum:20.12.2005 08:44