O.S.E.L. - Budeme všichni GMO?
 Budeme všichni GMO?
Znepokojivou zprávu přináší vědecký časopis Human Reproduction. Výzkum několika španělských šťouralů naznačuje, že některé metody asistované reprodukce mohou vyústit v nechtěný přenos mikrobiální DNA do dědičné informace vznikajícího zárodku.


 

Zvětšit obrázek
Oplození metodou ICSI se dostalo do podezření, že může dávat vzniknout geneticky modifikovaným dětem.

Rizika tzv. asistované reprodukce jsou zveličována i zpochybňována. Faktem ale zůstává, že toto odvětví medicíny pomáhá přivést na svět děti rodičům, kteří by se jinak vlastních potomků nikdy nedočkali. Na druhé straně i lidé pracující v tomto oboru přiznávají, že se vyvíjel velice překotně a času k prověřování bezpečnosti jednotlivých postupů nebylo nikdy nazbyt. První „dítě ze zkumavky“ se narodilo v roce 1978. Od té doby se rejstřík metod asistované reprodukce výrazně rozšířil. Jednu z hlavních technik představuje tzv. intracytoplasmatická injekce spermie do vajíčka. Při této technice se nasaje do jemné kapiláry jediná spermie a ta se pod mikroskopem s pomocí mikromanipulátorů vstříkne přímo do cytoplasmy vajíčka. Tak je dosaženo oplození. Technika zkráceně označovaná ICSI se používá od počátku 90. let minulého století.


V současnosti žije na světě více než 2 miliony lidí, kteří se narodili právě díky některé z technik asistované reprodukce. Podíl heterosexuálních párů, které mají potíže s početím potomka, dosahuje v rozvinutém světě 20 až 25%. Kliniky „na děti ze zkumavky“ si na nedostatek zákazníků nemohou stěžovat. Asistovanou reprodukcí přichází na svět stále více lidí. 

Vědci teprve v posledních letech zpětně prověřují, jestli laboratorní početí člověka nějak nepoznamená. Výsledky studií se různí. Někdo zjišťuje, že se děti počaté asistovanou reprodukcí neliší od zbytku populace. Někdo nachází u těchto dětí různé odchylky od normálu. Teď se budeme muset podívat, jestli nejsou lidé počatí pomocí ICSI také transgenní – tedy zda nenesou ve své dědičné informaci sekvence cizí DNA. Toto nebezpečí signalizuje  studie týmu španělských vědců vedených P.N. Moreirou z madridské INIA (Instituto Nacional de Investigación y Tecnología Agraria y Alimentaria).

 

Zvětšit obrázek
Ještě že člověk nemůže být GMO „de iure“, protože, pokud zvítězili zastánci tohoto hnutí, nastal by možná exodus lidí zplozených metodou ICSI.

Španělé se rozhodli prověřit možnost, že při ICSI může být se spermií vnesena do vajíčka i DNA bakterií, které se dostaly do vzorku spermatu, a že se tato bakteriální DNA může zabudovat do dědičné informace takto vzniklého zárodku. Není to hypotéza vycucaná z prstu. Živočišní reprodukční biologové právě pomocí ICSI vytvářejí transgenní zvířata tím, že se spermií injikují do vajíčka i vybraný genový konstrukt (zjednodušeně řečeno – přibalí při ICSI ke spermii i „cizí gen“). Metoda je překvapivě účinná.

Moreirův tým přidal ke spermiím bakterie Escherichia coli, které předtím vybavil genem pro tzv. zelený fluoreskující protein. Pak zkoušel se spermiemi ledacos, ale nakonec je vždy použil pro ICSI. Žádný trik nedokázal zabránit přenosu bakteriálního genu do dědičné informace embrya.

„Možnost, že při tradiční ICSI dojde nechtěně k transgenezi nelze brát na lehkou váhu,“ konstatují autoři studie zveřejněné v Human Reproduction. „Kliniky by proto měly věnovat maximální pozornost  kompletnímu bakteriálnímu rozboru spermatu a účinnému ošetření spermatu antibiotiky, aby vyloučily možnosti náhodné transgeneze.“

 


Poznámka:  Naštěstí není podle současného českého zákona o GMO (78/2005 Sb.) člověk počítán mezi „organismy“. Genetickou modifikací savce druhu Homo sapiens proto nevzniká GMO. Pokud si rodiče  přivezou z porodnice po ICSI geneticky modifikované dítě, nemusejí podávat žádost na Ministerstvo životního prostředí, aby jim dovolilo „nakládání s GMO“. Asi by bylo těžké určit typ tohoto nakládání. Jsou tři. Uzavřené nakládání (připadá do úvahy, když by mělo transgenní dítě permanentně domácí vězení). Uvedení do životního prostředí (to by byla vlastně už první vyjížďka s kočárkem) a dále pak uvedení do oběhu (to by připadalo do úvahy, když by se dítě postavilo na vlastní nohy a vydalo by se do světa a rodiče by už nad ním neměli kontrolu). Zajímavý by byl už převoz dítěte z porodnice domů, protože i převoz GMO je podle litery zákona „nakládání“ a musí k němu být povolení. Pokud vím, sanitky ani taxíky to povolené nemají. Existuje ale jedna kurýrní služba, která je na převoz GMO vybavena a má jej povolen. Takže ještě jednou – zaplaťpánbůh že nejsme „organismus“. Umíte si představit taxíkáře v bílém plášti se značkou „biohazrad“?  A umíte si představit, co by vám za takovou jízdu nakonec účtoval?

Pramen: Human Reproduction, zákon č. 78/2005 Sb. o nakládání s GMO

 


Autor: Jaroslav Petr
Datum:21.12.2005 09:41