Norsko - nizozemský tým pod vedením Karla-Arneho Stokkana z university v norském Tromso sledoval tucet norských sobů pomocí obojků s vysílačkami. Vědci měli přehled o pohybu zvířat v desetiminutových intervalech a vydrželi na soby dohlížet po celý rok.. Šest sobů obývalo norské hory na sever od 70 rovnoběžky. Šest žilo na Špicberkách na 78o severní šířky.
Většině živočichů, ba i rostlin „tikají“ v těle biologické hodiny. I nám lidem odměřují den o délce zhruba 24 hodin. Někdo jej má od přírody trošku delší, jiný naopak kratší. Abychom se ve svých denních a nočních aktivitách úplně nerozešli, seřizují nám každý den pomyslné ručičky biologických hodin noční tma a denní světlo.
Jenže co si mají počít norští sobi obývají kraje daleko za polárním kruhem? Slunko jim může biologické hodiny seřizovat jen na jaře a na podzim. V té době patří sobi k živočichům se zjevnou cirkadiární (česky „přibližně denní“) aktivitou. Pasou se stejně jako ostatní přežvýkavci ve dne i v noci, ale za tmy spí přeci jen častěji než za světla.
Člověku běží vnitřní biologické hodiny, i když je v polární zimě 24 hodin tma nebo v polárním létě naopak neustálé světlo.. Jen si nemůžeme hodinky seřizovat. Sobi to řeší jinak. V létě a v zimě jim nejsou biologické hodiny k ničemu, a tak je vypínají. Pasou se a uléhají ke spánku, jak se jim to zrovna hodí a líbí. Zřejmě se nemusejí moc přemáhat. Jejich biologické hodinky mají hodně slabé pérko a ani na jaře, ani podzim se sobem nijak zvlášť nemávají. Svědčí o tom nízké hladiny hormonu melatoninu v sobí krvi. Melatonin je hormon vylučovaný mozkovou žlázou šišinkou během noci. Živočichové jím měří čas a dokonce i průběh roku, protože za zimních dlouhých nocí vyrábí šišinka melatonin déle než v létě.
Karl-Arne Stokkan je přesvědčen, že sobi nejsou jedinými tvory, kteří se vypořádali s úskalími života za polárním kruhem vypínáním biologických hodin. V podmínkách, kdy hodiny vlastně nemají co ukazovat, je to nejlepší řešení.
Pokud jste už tedy stačili „přešaltovat“ z dědy Mráze s jolkou na západního Santu se sobím spřežením, můžete být klidní. Santovi sobi v polární noci určitě nezaspí a dorazí všude včas. Jsou na nohou 24 hodin denně a jen sem tam si trošku schrupnou. O cirkadiární rytmicitě Santy Clause ale bohužel nebyla ve stati zveřejněné ve vánočním Nature žádná zmínka. No, pokud od něj čekáte dárky, doufejte, že si nezapomene nařídit budík.
Ochránci zvířat už protestovali proti dlouhé noční směně, kterou mají Santa Clausovi sobi o Vánocích. Nejnovější výzkum ale dává zapravdu žalovanému Santa Clausovi, který tvrdí, že sobi příplatky za práci v noci nedostanou.
Pramen: Nature