O.S.E.L. - Objížďky mozkem
 Objížďky mozkem
O tom, že mozkovou kůru protkává hustá síť tepének, se ví už dlouho. Jak ale tohle spletité řečiště vlastně funguje a co vydrží, to byla donedávna záhada. Teď američtí vědci poprvé sledovali průtoky krve mozkovými tepénkami a zkoušeli, co se stane, když se některé z nich ucpou. A ejhle! Máme mozky vskutku nerozbitné.


 

Zvětšit obrázek
Systém vzájemně propojených tepen objevený Thomasem Willisem v 17. století

Kdybychom měli vodovodní potrubí budované  se stejnou důkladností, s jakou nám máti příroda protkala mozkovou kůru sítí tepének, asi bychom se výpadků v dodávce vody nemuseli bát. Ale zase bychom měli vodovodní roury všude, kam bychom kopli. Tak nějak bychom mohli shrnout výsledky bádání týmu amerických biologů vedených Davidem Kleinfeldem z University of California v San Diegu.
Záložní vedení krve do mozku je známo už dlouho. Jako jeden z prvních jej objevil Sir Thomas Willis v 17. století.

 

Zvětšit obrázek
Spleť tepének v mozkové kůře potkana.

V knize Anatomie mozku se tento lékař podělil s čtenáři o šok, který utrpěl při pitvě pacienta zemřelého na nádor tlustého střeva. Ten člověk měl zcela neprůchodnou pravou krkavici a půlka jeho mozku tak měla být bez krve. Podle tehdejších představ měla muže zabít mozková mrtvice mnohem dříve než rakovina. Jenže mozek je i na toto připraven. Má důmyslně propojeny tepny zásobující krví mozek do systému, který nese dodnes Willisovo jméno.


 

Zvětšit obrázek
David Kleinfeld

Stejně účinné pojistky pro zásobení krví má mozek i v kůře. Kleinfeld a jeho tým sledovali pomocí nejmodernějších zobrazovacích technik proudění krve mozkovou kůrou pokusných laboratorních potkanů a sem tam někde laserem nějakou tu tepénku ucpali. Nestačili se divit, jak rychle si krev našla „objížďku“ kolem ucpaného místa. U 37 potkanů ucpali celkem 47 cév. Pokaždé se stejným výsledkem. Za chvíli byla „dodávka“ obnovena v plném rozsahu.
Pak se Kleinfeldt rozhodl pro ještě drastičtější zásah pomocí tradičních prostředků. Krkavicí protlačil potkanům do mozkových tepen sondu a s její pomocí ucpával větší tepénky v mozkové kůře (cosi jako tamější hlavní krvovodní řad). V těchto případech bylo patrné nedokrvení mozku v oblasti, kterou měla ucpaná tepénka na starosti. Přesto i pak došlo k obnově „nouzového“ zásobování krví. Náhradní zásobování krví je tedy obecným rysem celé mozkové kůry. U člověka je anatomie sítě tepének v mozkové kůře obdobná jako u potkana a můžeme proto předpokládat, že nám „náhradní zásobování“ příroda dopřála také. Inu, než se propracujeme k pořádné mrtvici, musíme dát svým mozkovým tepnám pořádně zahulit. Ale zvládneme to. Díky životnímu stylu lidí 21. století nám to jde dokonce čím dál, tím lépe.

 

Pramen: PLoS Biology


Autor: Jaroslav Petr
Datum:07.01.2006 19:06