Mění to také pohled vědců na množství světla, kterým Vega osvětluje v rovníkové oblasti prachové pozůstatky prstence, nazývaného cirkumstelární disk, který je považován za potenciální kolébku planet u hvězdy.
Vega leží ve vzdálenosti 25 světelné roků od Země v souhvězdí Lyra. Je to 5. nejjasnější hvězda na noční obloze (jižní i severní). Při pohledu na noční oblohu v České republice je jasnější pouze hvězda Sírius (souhvězdí Velkého psa - Canis Majoris, CMa), ale pouze v zimním období, kdy díky sklonu zemské osy si můžeme prohlédnout i některé hvězdy patřící do souhvězdí jižní oblohy.
V současné době se nachází severní nebeský pól přibližně ve vzdálenosti asi 1° od Polárky (souhvězdí Malý medvěd - Ursa minor, UMi), ale v důsledku precese se k ní stále přibližuje, až kolem roku 2102 bude k ní nejblíže. Pak se opět začne od Polárky vzdalovat a úlohu severního pólu převezmou jiné hvězdy, např. za 12.000 let Vega.
Vega se kolem své osy otočí jednou za 12,5 hodiny. Pro srovnání: naše Slunce, jehož hmotnost je 2,5krát menší, udělá otočku v průměru jednou za 27 dnů, což je mnohem méně. Aktivita hvězd (počet a velikost skvrn, erupcí, atd.) je přímo úměrná druhé mocnině rotačních rychlostí. Proto je naše Slunce proti ostatním hvězdám tak málo aktivní.
Pozorování americké university v Georgii (Georgia State University) pomocí interferometru na Mt. Wilsonu v Kalifornii (CHARA - Center for High Angular Resolution Astronomy) potvrdila teorii, kterou vyslovil v roce 1985 astronom Richard Gray (Appalachian State University, Boone, North Carolina), že Vega rotuje rychlostí, která odpovídá 90% její kritické úhlové rychlosti.
U hvězdy existuje maximální rychlost, kterou se mohou otáčet kolem své osy, tzv. "kritická rotace". Jestli hvězdy překročí kritickou rotaci, odstředivá síla převáží nad vnitřní gravitační sílou, která drží hvězdu pohromadě.
"Jestli se hvězdy dostanou k limitní rychlosti, tak se začnou rozpadat," řekl Jason Aufdenberg, z observatoře NOAO v Tucsonu v Arizoně (National Optical Astronomy Observatory). Hlavním důsledkem rychlé rotace Vegy je, že na rovníku je o téměř 23% „tlustější“ (rovníkový průměr) než „vyšší“ (polární průměr). A kvůli tomuto elipsovitému tvaru není gravitace stejná na celém povrchu hvězdy.
"U elipsoidu je gravitace nižší na rovníku, protože rovník je od středu ve větší vzdálenosti," vysvětluje Aufdenberg.
Gravitace také ovlivňuje množství energie (tok), kterou hvězda vyzařuje. V oblastech, kde je gravitace nízká (např. na rovníku) bude i tok nízký. To způsobí rozdíl teplot mezi hvězdným rovníkem a póly a vědci to nazývají gravitační ztemněním. V případě Vega gravitační ztemněním způsobuje, že teplota na rovníku je nižší asi o 2.200°C (4.000°F) než na pólech.
Objev byl prezentován 10. ledna na 207. konferenci Americké astronomické společnosti AAS (American Astronomical Society), která se konala ve dnech 8. až 12. ledna 2006 ve Washingtonu, DC.
Astronomové nemohou pozorovat rovníkové „ztloustnutí“ Vegy přímo, protože Vega je k Zemi natočena pólem.
„Nové poznatky, odvozené z teplot hvězdy, by mohly ovlivnit názor vědců na cirkumstelární disk Vegy,“ řekl Aufdenberg. Mnoho vědců se zajímá o tento prachoplynný disk u Vegy vzdálené „jen“ 26 sv.l., protože podobné disky se nacházejí i u dalších hvězd. Cirkumstelární disky vznikly pravděpodobně při srážkách kamenných objektů (planetek), které tvoří výchozí materiál pro formování planet a hvězd.
Zdroj:
https://ww.space.com/scienceastronomy/060110_vega_cool.html
https://www.space.com/scienceastronomy/brightest_stars_030715-5.html
https://www.astro.wisc.edu/~dolan/constellations/constellations.html
https://www.aas.org