O.S.E.L. - Čínské kořeny viru H5N1
 Čínské kořeny viru H5N1
I zdravá drůbež na čínských trzích nese virus H5N1. Trvá to už nejméně 10 let a není pochyb o tom, že virus šíří jak domácí ptactvo, tak volně žijící opeřenci.


 

Zvětšit obrázek
Malik Peiris: „Máme teď nesporné důkazy o tom, že tažní ptáci můžou virus H5N1 přenášet na obrovské vzdálenosti.“

elkem 13 000 volně žijících ptáků a 50 000 kusů drůbeže prověřil v jihovýchodní Číně mezinárodní vědeckých tým od ledna 2004 do června 2005. Jejich práci ukončil až zákaz jakéhokoli „nezávislého“ výzkumu šťourajícího do ožehavé otázky viru H5N1. Čínská vláda rozhodla, že další výzkum a zřejmě i informace o jeho výsledcích bude mít pod výhradní kontrolou.

Zvětšit obrázek
Robert Webster: „Je důležité si uvědomit, že virem jsou nakaženi i ptáci, kteří vypadají jako dokonale zdraví.“


Nasbírané vzorky stačily týmu k provedení jedné z nejdůkladnějších sond do života viru H5N1. Výsledky byly zveřejněny v Proceedings of the National Academy of Sciences.  Není to veselé čtení.




Na tržištích nesla virus H5N1  asi 2% vyšetřených kachen a hus a také kuřata. Většina ptáků neměla žádné příznaky onemocnění. Virus se sice liší v provincích Guangdong, Hunan a Yunnan, ale z této proměnlivosti lze celkem bez větších pochyb „vylovit“ provincii Guangdong jako „rodiště“ viru H5N1. Právě tam je virus H5N1 geneticky nejpestřejší, což dokládá, že tam pobývá déle než v jiných oblastech. Všechny čínské viry H5N1 jsou zřejmě potomci viru izolovaného už v roce 1996 právě v Guangdongu.




Zvětšit obrázek
Čínská vláda: „Virus H5N1 vyskytuje na území Číny jen sporadicky a Čína rozhodně není místem, kde se zrodil.“


Vietnamské a thajské kmeny viru H5N1 jsou totožné s kmeny z Guangdongu. Poslední vietnamský virový „import“  se datuje do roku 2005. Indonéské kmeny už vyšláply na vlastní evoluční pouť a tvoří dnes zvláštní rodinku.

Hlavním zdrojem pro šíření viru H5N1 je zjevně domácí drůbež a její transport. Divocí ptáci ale virus také přenášejí. Například na jezeře Poyang chytili vědci šest na první pohled zdravých divokých kachen, které nesly v těle virus H5N1. O tom, že kachny virus přenesly na poměrně velkou vzdálenost svědčí fakt, že totožný virus byl objeven u hus na jezeře Quinhai vzdáleném od původního místa výskytu viru 1 700 km. Turecké viry H5N1 jako kdyby těmto virům z oka vypadly.

Epidemiologové nás konejšili tvrzením, že ptáci nakažení virem H5N1 onemocní tak vážně, že virus nikam nezanesou. „Mrtvý pták nelétá!“ To bylo jejich heslo. Hongkongští virologové ale provedli testy s virem H5N1 z jezera Poyang a prokázali, že nakažené kachny trpí jen lehkými příznaky onemocnění, z kterého se rychle zotaví  a mohou virus roznášet prakticky podle libosti.

„Máme teď nesporné důkazy o tom, že tažní ptáci můžou virus H5N1 přenášet na obrovské vzdálenosti,“ řekl šéf hongkongských virologů Malik Peiris.

Další znepokojivé zjištění odhalilo, že se protilátky proti jedné linii viru H5N1 nemusí vázat na viry jiných linií. To je rána do vazu snahám vyvinout účinnou vakcínu proti potenciálnímu původci chřipkové pandemie.

 

Zvětšit obrázek
Idylka u jezera Poyang má mírně virový podtext.

"Vakcíny musí být cíleny proti většímu počtu virových kmenů a musí být neustále aktualizovány podle změny stávajících kmenů,“ konstatují autoři studie.

Zvětšit obrázek
Oběti viru H5N1 v Turecku zabil virus, který jako kdyby z oka vypadl čínským virům. Přenos tažnými ptáky je neoddiskutovatelná věc.

Přední americký virolog Robert Webster, který byl spoluautorem studie mezinárodního týmu, prohlásil, že „zdroj nákazy v Číně musí být likvidován“.

„Nezbývá, než být optimista a doufat, že čínské úřady přijmou výskyt viru H5N1 na svém území jako fakt. Je důležité si uvědomit, že virem jsou nakaženi i ptáci, kteří vypadají jako dokonale zdraví,“ dodal Webster  v rozhovoru pro britský New Scientist.

Oficiální čínské stanovisko říká, že se virus H5N1 vyskytuje na území Číny jen sporadicky a Čína rozhodně není místem, kde se zrodil. Uvidíme, jak dlouho bude úředníkům trvat, než přiznají barvu a začnou se podle toho chovat.

 

Pramen: Proceedings of the National Academy of Sciences


Autor: Jaroslav Petr
Datum:07.02.2006 07:33