„Kdybych věděl, kdo to tam namaloval, tak bych mu ty ruce urazil!“
Tahle věta zaznívá často při hodnocení výsledků „práce“ moderních sprejerů a ozývala se možná už před 30 tisíci roky v hloubi jeskyní obývaných „lovci mamutů“. Vyplývá to z tvrzení paleobiologa Dala Guthrieho z University of Alaska ve Fairbanksu.

Emeritní profesor Institutu polární biologie  ve své nové knize „The Nature of Paleolithic Art“ (vydalo nakladatelství University of Chicago Press, 2006) předkládá důkazy o tom, že většinu jeskynních maleb tvořila nezbedná mládež, především pak hoši.

 

Velmi častým výtvorem pravěkých umělců byl obraz ruky. Lidé smíchali v ústech trochu barviva se slinami a pak prskli barvu přes hřbet ruky přiložené ke skalní štěně. Tam, kde ruka nedovolila barvě ulpět na kameni, vznikl „negativ“ dlaně.

 

„Je to jako když dneska dáte děcku tužku a ono si hned obkreslí ruku na papír,“ říká Guthrie.
Tyto otisky rukou mohou prozradit věk i pohlaví majitele. Guthrie porovnal proporce rukou na pravěkých skalních malbách s tisícovkou fotek rukou moderních lidí a došel k závěru, že většina rukou patřila mladým klukům.

Kluci se ale podle Guthrieho nespokojili jen s obrázkem vlastních rukou. Často jsou na zdech jeskyní zobrazována velká lovná zvířata a to i s oštěpy a šípy v těle. Na jeskynních malbách rozezná zoolog bizony, koně, kozorožce a jeleny. Zpodobnění se dočkaly i strach nahánějící šelmy jako jsou medvědi nebo jeskynní lvi.

„Mnoho z těchto zobrazených zvířata má v těle šípy a oštěpy, z ran a tlamy se jim řine krev. To jsou obrazy, které byly tehdejším lidem důvěrně známé z každodenního života. Byly to formule jedna a fotbalové zápasy tehdejší doby a ti lidé malovali to, co se jim nejvíc honilo hlavou,“ říká Guthrie.

 

Malby dávkových koní z francouzské jeskyně Lascaux mohly být výsledkem touhy pravěkých teenagerů zobrazit to, co jim připadalo jako „vzrůšo a vodvaz“.

 

 

 

 

Pravěká mládež měla lovu plnou hlavu stejně jako mají dnešní teenageři hlavu zamotanou z honu za adrenalinem. Proto podle Guthrieho tehdejší teenageři malovali právě „adrenalinové vodvazy“ své doby.

 

Na autorství teenagerů ukazuje i další častý motiv, který sdílejí dnešní graffiti s pravěkými malbami.

„V graffiti najdete spoustu erotických motivů. Když jejich autoři malují lidi, tak jsou to většinou ženy a ty na sobě nemají ani nitku,“ konstatuje Guthrie. Podle něj se tvůrci skalních kreseb vyžívali v zobrazování podobných motivů. V pravěkých obrazárnách nejsou výjimkou malby pohlavních orgánů a výtvarného ztvárnění se nevyhnuly ani ženy.
„Nebyly to ale jen tak nějaké ženské,“ říká Guthrie. „Byly to pravěké  Pamely Andersenové obdařené směšně velkými prsy a boky.“

Ženy malovaly po jeskynních stěnách jen málo. Guthrie jim přisuzuje jen 20% všech maleb, ale považuje jejich výtvory za to nejlepší, co bylo v pravěku namalováno.

 

Pramen: University of Alaska, LiveScience.com