O.S.E.L. - Konec šíleností?
 Konec šíleností?
Myší mutanti, připravení genovou manipulací, neonemocněli ani v případech, když jim byla injekčně vstříknuta smrtelná dávka infekčních prionů. Aplikace této metody na skot by umožnila získat zvířata, která by nemohla onemocnět chorobou BSE. Veřejnost by se mohla přestat obávat, že se nakazí Creutzfeldt-Jakobovou chorobou.


 V současnosti zaváděná opatření, která by měla snížit riziko přenosu choroby bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) ze skotu na člověka, budou letos stát daňové poplatníky v České republice desítky milionů korun. Výzkum naznačil, že k ochraně zdraví konzumentů hovězího,před nemocí "šílených krav", by v brzké budoucnosti mohla vést i jiná cesta. Měl by to být  chov geneticky modifikovaných zvířat (GMO).   Ukázalo se totiž, že pokud dojde k mutaci v genu odpovědném za tvorbu prionového proteinu, je tato mutace schopna zvířata před chorobou způsobující rozpad nervové tkáně ochránit. Laboratorní pokusy, provedené na Kalifornské univerzitě v San Francisku na myších prokázaly, že je možné chovat zvířata, která jsou odolná a která nemohou onemocnět infekční prionovou chorobou. Chov obdobně odolných hospodářských zvířat by byl z pohledu zdravé lidské výživy velkým přínosem a zmíněný postup by mohl přispět k dalšímu rozvoji nyní tak těžce zkoušenému chovatelství.

Zmíněnému týmu výzkumníků na americké univerzitě se podařilo připravit genetickou modifikací myší kmen, jehož jedinci mají změněnou (mutovanou) formu prionového proteinu. Zvířata tohoto kmene myší neonemocněla ani v případech, když jim byla do těla injekčně vstříknuta dávka infekčních prionů, která u jiných zvířat způsobuje  rozvoj nevyléčitelné prionové choroby s postižením nervové tkáně, rozpad mozku a následnou smrt.

Tento pokus dává molekulárním genetikům a buněčnému inženýrství teoretickou možnost aplikovat stejný postup na zvířatech dalších druhů. Pokusy jsou již činěny s ovcemi a lze předpokládat, že ani skot nezůstane stranou těchto snah.


Autor: Josef Pazdera
Datum:13.01.2003