O.S.E.L. - Fíky nejstarší domestikovanou plodinou?
 Fíky nejstarší domestikovanou plodinou?
Ofer Bar-Yosef (Harvard), Mordechai E. Kislev a Anat Hartmann (Bar-Ilan University) objevili fíky staré asi 11 400 let. Jde přitom o plody již domestikovaného stromu, což by z fíků dělalo nejstarší v tuto chvíli domestikovanou plodinu vůbec.


 

Zvětšit obrázek
Gilgal, 50 km severovýchodně od Jeruzaléma.

K objevu došlo při vykopávkách v Gilgal I (údolí Jordánu) jen několik kilometrů severně od Jericha. Jericho na západním břehu Jordánu bylo poprvé osídleno zřejmě právě v této době, doklady o zemědělství se zde však našly až z období o něco pozdějšího. Kolem roku 8000 př. n. l. bylo Jericho každopádně významným centrem (mj. i obchodním), nejstarším známým městem, kde žilo kolem 3 000 obyvatel. Z téže doby pochází docela známá monumentální zeď/hradba. To se již ovšem pěstovaly i obilniny.

 

 

Zvětšit obrázek
Plané fíky se při rozmnožování neobejdou bez fíkové vosičky. Gilgalské fíky ji k tomu již nepotřebovaly.


Pecičky a plody (zřejmě záměrně usušených) fíků nalezených v Gilgalu byly porovnány s dnešními odrůdami planých i domestikovaných fíků a odpovídaly těm druhým. Dnes pěstované fíky totiž pro tvorbu plodů nevyžadují opylení hmyzem, jejich plody jsou lehké (takže nepadají samy ze stromu a je třeba je trhat) a sladké. Fíky vytvářené bez oplození nemají semena a stromy musejí být „rozmnožovány“ lidmi, což je ovšem docela snadné, stačí vzít větev/šlahoun, zasadit ho do země a on zakoření. Právě tahle snadnost možná z fíků učinila nejstarší domestikovanou rostlinu vůbec. Při nepohlavním rozmnožování navíc nedocházelo ke zpětnému křížení s planou odrůdou, což zpomalovalo třeba domestikaci obilnin.

 


 

Zvětšit obrázek
Jericho, nejstarší známé město. Jen pár kilometrů odtud se našly také nejstarší domestikované fíky.

Spolu s fíky byly v Gilgalu nalezeny ječmen, oves a žaludy, ty však byly všechny plané (mimochodem, teorie, proč se nikdy nepodařilo vyšlechtit duby, je zde ). Zhruba ze stejné doby máme z Egypta nálezy kamenných srpů, i zde jsou však doprovodná obilná zrna planá. Gilgal ukazuje, že tehdejší ekonomika byla tedy zřejmě založena na kombinované obživě z domestikovaných i divokých plodin. Z doby o něco pozdější jsou známy vedle sebe třeba i nálezy domestikované pšenice a planého ječmene. Teprve po pár tisíciletích zemědělství převládlo nad sběrem a pastevectví nad lovem.

 

 

Tady by bylo na místě trochu dovysvětlit jednu věc, totiž rozdíl mezi pěstováním a domestikací. V podstatě i ječmen objevený v Gilgalu mohl být „pěstován“, nicméně se ještě nijak neliší od plané odrůdy. Za domestikovanou pokládáme plodinu, která už vykazuje i genetické změny oproti odrůdě plané (veškeré pěstované plodiny jsou tedy GMO). Logika tohoto pohledu spočívá v tom, že z nalezeného plodu lze jen těžko určit, co se s rostlinou dělo předtím.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Archeolog Ofer Bar-Yosef, zaměstnanec Harvardu, objevitel zmíněných fíků a výtečný vypravěč historie člověka.

„Pěstování“ každopádně předcházelo „domestikaci“. Přímé doklady o tom máme z řady pozdějších kultur. Původní obyvatelé Severní Ameriky takhle pěstovali jetel a mochnu, Australané v některých oblastech zase obilniny. Takové zemědělství může zahrnovat vysévání, trhání konkurenčních rostlin („plevel“) i rozsáhlejší úpravy, vypalování porostů či budování zdí proti pohybům půdy. Pouze z nálezu rostliny se ale tyhle práce nedají poznat, plodina je snad pěstovaná, ale dosud planá (podrobnosti viz třeba článek Zemědělství před zemědělstvím). Mezolitičtí obyvatelé střední Evropy takto zase pěstovali mj. lísku a kotvici, roli podobnou dnešním obilninám hrál merlík (podrobnosti ).

 

 

Fakt, že fíky jsou v tuto chvíli nejstarší známou domestikovanou plodinou, mohl souviset se snadností jejich množení. Mutace se také rychleji projevila díky absenci zpětného křížení. Něco podobného mohlo platit i pro banány z indického subkontinentu, které se rovněž někdy pokládají za velmi dávno domestikovanou rostlinu. Dalším konkurentem pro tradiční názor o prvenství obilí v oblasti blízkovýchodního „půlměsíce“ pak představují hlízoviny na horských svazích Nové Guineje. Ale samozřejmě – jediný šťastný nález pšenice a ječmene může zase všechno změnit.

 

Pramen:  Eurekalert,  a další


 


Autor: Pavel Houser
Datum:20.06.2006 20:34