O.S.E.L. - Křest nových měsíců Pluta
 Křest nových měsíců Pluta
Mezinárodní astronomická unie rozhodla o pojmenování nových měsíců Pluta, které byly objeveny v loňském roce. Podobně jako okolní tělesa i tyto měsíce dostaly jména po mytologických postavách spojených s podsvětím a tmou.


 

Zvětšit obrázek
Nové měsíce Pluta jsou zhruba 5000krát slabší než samotná planeta a na rozdíl od Charóna obíhají ve velké vzdálenosti. (Credit: NASA, ESA, H. Weaver (JHU/APL), A. Stern (SwRI), and the HST Pluto Companion Search Team.)

Momentálně nejvzdálenější planetu Sluneční soustavy objevil před ¾ stoletím americký astronom Clyde Tombaugh. Od roku 1978 věděli astronomové, že Pluto má jeden velký měsíc, který dostal pojmenování Charón. Na objev dalších měsíců – či přesněji měsíčků – si ale museli několik desetiletí počkat. Umožnil jej až Hubbleův kosmický dalekohled, pomocí kterého astronomové spatřili dva malé objekty, které kolem Pluta obíhají, v květnu loňského roku. Dodatečně je nalezli i na snímcích z roku 2002. Existence měsíčků nesoucích prozatímní  označení S/2005 P1 a S/2005 P2 byla potvrzena v únoru letošního roku.

Ve srovnání s mateřskou planetou i Charónem se jedná o drobná tělesa. Mají jenom 60 až 160 km v průměru a obíhají ve vzdálenostech 64 500 a 49 500 km od planety. Zatímco ten vzdálenější potřebuje k dokončení jednoho oběhu kolem Pluta 38 dnů, bližšímu z nich k tomu stačí 25,5 dne. Oběžná rovina obou měsíčků je totožná s oběžnou rovinou Charóna, což od samotného počátku naznačovalo jejich společný původ. Nedávno publikovaná studie to skutečně potvrdila. Všechna tělesa jsou zřejmě pozůstatkem jediné kolize planety Pluto, ke které došlo před 4 miliardami let.

Postavy z podsvětí

Zvětšit obrázek
Ilustrace ukazuje jak by mohl vypadat pohled na oblohu z povrchu jednoho z objevených měsíců. Uprostřed je vidět Pluto, vpravo od něj Charón. Druhý malý měsíc představuje jasná tečka nalevo od Pluta. (Credit: NASA, ESA and G. Bacon (Space Telescope Science Institute))

Mezinárodní astronomická unie (IAU), která má v tomto rozhodující slovo, nyní schválila pojmenování nových měsíčků. Ačkoliv návrhů bylo více, nakonec bylo rozhodnuto pro ty, které podali jejich objevitelé. Tato pojmenování tematicky doplňují názvy ostatních objektů. Podle mytologie vládl Pluto podsvětí, zatímco Charón převážel duše zemřelých přes řeku Styx do jeho područí. Vnitřní z nových měsíců dostal jméno podle bohyně noci a Charónovy matky Nyx. Jeden z blízkozemních asteroidů ovšem už toto jméno nese, proto bylo rozhodnuto o využití egyptské verze Nix. Vnější měsíček je pojmenován Hydra podle devítihlavého hada, který stráži vstup do říše ovládané Plutem. „Myslíme si, že to byl náležitě děsivý obraz strážce brány,“ uvedl k navrženému názvu Alan Stern (Southwest Research Institute), který vedl tým objevitelů.

Nové názvy mají i jistou symboliku, protože jejich počáteční písmena N a H jsou stejná jako iniciály sondy New Horizons, která k Plutu v současné době míří. Doplňují tak symbol planety Pluto, který je tvořen písmeny PL na pamět Percivala Lowella, který hledání deváté planety vyprovokoval, ačkoliv samotného objevu se již nedočkal.

Další možnosti

Zvětšit obrázek
Kresba sondy New Horizont, která by měla v roce 2015 prozkoumat Pluto a jeho měsíce. (Credit: JHUAPL / SwRI)

Nabízely se ovšem i další možnosti pojmenování obou měsíčků. Samotný Alan Stern přemýšlel i o názvu Cerberus, což byl tříhlavý pes rovněž strážící bránu do Hádu. Nakonec tuto variantu zavrhl, protože řada lidí si slovo Pluto spojuje se psem z pohádky Walta Disneyho a mít druhého psa v planetárním systému se mu zdálo už příliš.

„Byla to docela složitá diskuze,“ připouští Brian Marsden (Minor Planet Center), který je členem komise o názvech rozhodující. Navrženo bylo rovněž jméno Typhon podle boha ohnivých větrů. T společně s C (podle Charóna) by mohlo symbolizovat iniciály objevitele Pluta. V úvahu přicházel i stohlavý drak Ladón, syn Typhonův.

James Christy, objevitel Charóna, by naopak preferoval jméno Persephone, což byla nedobrovolná Plutova manželka.

Astronom Fran Bagenal (University of Colorado) přitom na pojmenování kosmických těles klade velký význam. „Pro lidi je pak jednoduší se s kosmickými objekty ztotožnit,“ říká.

Osud Pluta stále nejistý
V této souvislosti je nutno podotknout, že osud Pluta jakožto planety je stále nejistý. S objevem dalších velkých těles na periférii Sluneční soustavy je stále více zřejmé, že je nutno rozhodnout o tom, která tělesa za planetu ještě označovat a která již ne. Komise, kterou IAU ustavila a jejímž úkolem bylo definovat obsah slova planeta, dosud nedošla k jednotnému názoru. Předpokládá se, že diskuze bude pokračovat na Valném shromáždění IAU, které se bude konat v srpnu v Praze. Definitivní rozhodnutí by pak mělo být oznámeno v září.


Autor: Pavel Koten
Datum:01.07.2006 11:29