O.S.E.L. - Saturnův měsíc Hyperion
 Saturnův měsíc Hyperion
Kosmická sonda Cassini pořídila svou úzkoúhlovou kamerou další neobyčejně zajímavé snímky měsíce Hyperion.


 

Zvětšit obrázek
Hyperion. Snímek pořídila sonda Voyager 2 (2.8.1981) ze vzdálenosti 500 000 km. Credit: NASA/JPL

Saturnův měsíc Hyperion připomíná svými rozměry velkou bramboru (360 x 250 km). Kolem planety obíhá ve vzdálenosti 1,5 mil. km. Jeho rotace je velmi chaotická, protože ji gravitací ovlivňuje Saturn a jeho největší měsíc Titan. První snímky sonda Cassini pořídila téměř před rokem (26. 9. 2005) a už tyto obrázky vyvolaly nadšení. Nyní si můžeme prohlédnout další sérii detailů povrchu měsíce Hyperion.

 

Zvětšit obrázek
Žlutohnědý Hyperion s růžovým nádechem. Snímek pořídila sonda Casssini (28.6.2006) ze vzdálenosti 291 000 km. Credit: NASA/JPL/Space Science Institute

 

 

Růžový Hyperion

Většina měsíců ve sluneční soustavě je tmavě šedá a těm se Hyperion se svou žlutohnědou barvou s růžovým odstínem nepodobá.

 

Původ neobvyklé barvy povrchu měsíce Hyperion není znám. Někteří vědci se domnívají, že povrch je pokryt prachovými částicemi, které pocházejí ze vnějších vzdálených měsíců Saturna. Stejný scénář byl navrhován i pro tmavý načervenalý materiál na Saturnově měsíci Iapetus.

 

Snímky, získané pomocí červeného, zeleného a modrého spektrálního filtru, byly zkombinované tak, aby vytvořily fotografii v přirozených barvách. Snímky pořídila 28. června 2006 úzkoúhlovou kamerou kosmická sonda Cassini ze vzdálenosti asi 291 000 km od Hyperionu. Rozlišení obrázku je 2 km na pixel.

 

Zvětšit obrázek
Erodovaný Hyperion ve falešných barvách. Snímek pořídila sonda Casssini (28.6.2006) ze vzdálenosti 294 000 km. Credit: NASA/JPL/Space Science Institute


 

 

Erodovaný měsíc

Tento snímek Hyperionu, pořízený v nepravých barvách, ukazuje variace povrchu tohoto malého Saturnova měsíce (360 x 250 km), posetého impakty.

 

Pro vytvoření tohoto obrázku ve falešných barvách byly použity ultrafialové, zelené a infračervené fotografie, které byly složeny do jediného snímku. Vznikl tak pohled na povrch měsíce Hyperion, na němž jsou barevně zvýrazněny jednotlivé struktury. Získaná „barevná mapa“ byla pak superponována na snímek ve viditelném světle, což ukázalo rozdíly v relativní jasnosti povrchu.
 

Kombinace „barevné mapy“ a snímku ve viditelném světle ukazuje, jak se mění barvy povrchu Hyperionu s ohledem na geologické struktury. Původ barevných rozdílů není dosud znám, ale může být způsoben drobnými rozdíly ve složení povrchu nebo velikosti zrn, které tvoří ledový povrch Hyperionu.

 

Zvětšit obrázek
Detail kráteru na povrchu Hyperionu, pořízený ve falešných barvách sondou Casssini (26.9.2005). Credit: NASA/JPL/Space Science Institute

Snímky, které byly použity pro tuto podívanou, byly získány 28. června 2006 úzkoúhlovou kamerou kosmické sondy Cassini ze vzdálenosti asi 294 000 km od Hyperionu. Rozlišení obrázku je 2 km na pixel.

 

Zvětšit obrázek
Povrch Hyperionu posetý krátery. Snímek pořídila sonda Casssini (26.9.2005) ze vzdálenosti 294 000 km. Credit: ASA/JPL/Space Science Institute

 

Mise Cassini-Huygens je společným projektem NASA, ESA (European Space Agency) a italské kosmické agentury (Italian Space Agency).

 

Zdroj:
saturn.jpl.nasa.gov

 


Autor: Miroslava Hromadová
Datum:14.08.2006 21:24