Tým vedený Davidem Hausslerem z University of California v Santa Cruz se pomocí speciálního počítačového programu probíral zhruba 15 miliony změnami, jež se odehrály v lidské DNA od doby, kdy na Zemi žil společný předek lidí a šimpanzů.
Narazil přitom na 49 oblastí, kde to evoluce lidského genomu „vzala trapem“ a rychle se proměňovala. Naprostou jedničkou mezi těmito genetickými „chameleóny“ je oblast HAR1. Jméno dostala právě podle rychlosti změn. Je odvozeno z anglického „human accelerated region 1“ čili „lidská urychlená oblast 1“.
Člověk se v této oblasti liší od šimpanze hned na osmnácti místech. Šimpanz od kura jen na dvou. Zdá se, že to byl úsek DNA pro člověka enormně důležitý.
Sledovaný úsek tvoří součást genu, podle kterého se vyrábí RNA, jež se dále nepřepisuje do molekuly proteinu. Tato RNA se tvoří přednostně v buňkách mozku, které jsou označovány jako Cajal-Retziovy neurony. Gen má v těchto buňkách na starosti řízení exprese genu pro bílkovinu reelin. Jak gen obsahující HAR1 tak i gen pro reelin jsou uvedeny do činnosti v určitých částech mozku lidského plodu.
Výzkum genu pokračuje. Mnozí odborníci jej v komentářích ke stati zveřejněné on line v časopise Nature označují za velmi slibného kandidáta na gen spoluzodpovědný za evoluci lidstva.
Pramen: Nature