O.S.E.L. - Záhada Paterčat v Mléčné dráze
 Záhada Paterčat v Mléčné dráze
Astronomové vyřešili záhadu, která je pronásledovala více než 15 let. Zjistili, že hvězdokupu Quintuplet („Paterčata“) tvoří superhmotné dvojhvězdy, které se blíží ke konci svého života.


 

Rentgenový snímek hvězdokupy Quintuplet, pořízený sondou Chandra. Credit: NASA/CXC/Northwestern U./C.Law & F.Yusef-Zadeh

Atypická otevřená hvězdokupa Quintuplet (Kvintuplet) leží vedle supermasivní černé díry v galaktickém středu Mléčné dráhy. Quintuplet vznikl před 4 milióny let a nachází se ve vzdálenosti 100 sv.l. od středu Galaxie, leží v souhvězdí Střelce (Sagitarius, Sag). Povaha hvězd v této hvězdokupě nebyla až dosud úplně jasná. Nyní vědci poprvé identifikovali hmotné dvojhvězdy.

 

Zvětšit obrázek
Quintuplet („Paterčata“) - atypické otevřené hvězdokupy s velkým množstvím velkých hvězd, v blízkosti centra Galaxie. Credit: Cluster Don Figer (STScI) et al., NASA

 



Animace hvězdokupy Quintuplet - rentgenové záření (X-ray), infračervené a rádiové:

QuickTime

MPEG

 



Tuthill a Figer dokázali, že hvězdokupa Quintuplet se skládá z mladých, hmotných dvojhvězd, které produkují velké množství prachu. Těchto 5 jasně červených hvězd se blíží ke konci svých „krátkých“, asi 5 miliónů let trvajících, životů. Tyto, rychle se vyvíjející hvězdy, hoří velmi rychle a jasně září, ale umírají mladší než slabší hvězdy, které žijí miliardy let. Studie zachycuje hvězdy Quintupletu těsně před jejich výbuchem, před tím, než se stanou supernovami.

 

Zvětšit obrázek
Yin a Yang v galaktickém středu.

 

 

Pozorovací technikou na jednom z největších dalekohledů světa na observatoři W.M.Keck (Havaj) astronomové zachytili hvězdy s dosud nejvyšším dosažitelným rozlišením, které daleko převyšuje možnosti HST (Hubble Space Telescope), který fotografoval tuto hvězdokupu před deseti lety. Velmi vysoké rozlišení poskytuje vědcům nový pohled na prachové „chocholy“ v okolí hvězd a spirálovitě se otáčející víry, které Tuthill přirovnal k větrníkům, které jako první identifikoval již v roce 1999 jinde v galaxii.

 

 

 

 

Prof. Donald Figer, Ph.D., (Rochester Institute of Technology). Credit: RIT

„V Galaxii známe jen pár větrníků,“ říká Figer. „Na tomto místě jsme našli pět a všechny dokonce ve stejné hvězdokupě. Nikdo něco takového předtím neviděl.“ Klíčem, který odhalí nejen většinu hmotných hvězd, ale i přítomnost hvězdných párů, je podle Figerera rotující prach ve „větrníku“ hvězdy. Tvar chocholu umožní vědcům určit vlastnosti dvojhvězd, včetně oběžné doby a vzdálenosti.

 

 

 

 

Prof. Veena Sahajwalla, Prof. Mark Wainwright a Dr Peter Tuthill. Credit: Stuart Humpreys

„Větrníky mohou vzniknout jedině tehdy, když dvě hvězdy obíhají navzájem kolem sebe. Hvězdy jsou tak blízko sebe, že se jejich větry střetnou a při tom se vytvoří prachová spirála, úplně stejná jako u proudu vody u rotujícího zahradní rozstřikovače,“ říká Figer.  „Jednotlivá hvězda by nebyla schopna vytvořit prach a navíc by neproudil ve spirále.“

 

„Jestli chcete pochopit vznik hvězd, musíte vědět, jestli se formovaly osamoceně nebo jestli mají partnery,“ říká Figer.

 

Už předchozí Figerovy studie z roku 1996 tvrdily, že hvězdokupu Quintuplet tvoří vyvinuté hmotné hvězdy, které produkují prach. Figererův výzkum však mohla až nyní potvrdit pozorovaní dalekohledem Keck.

 

Spoluautoři Peter Tuthill (University of Sydney) a Donald Figer (Rochester Institute of Technology, NY) publikovali výsledky svého výzkumu 18. srpna 2006 v časopise Science.

Zdroje:

https://spaceflightnow.com/news/n0608/17quintuplets
https://www.astro.cz/apod/ap990921.html

 


Autor: Miroslava Hromadová
Datum:21.08.2006 20:26