Ucho k pacientově hrudi přikládali lékaři již ve starověkém Řecku. Pak se na tuto metodu vyšetřování srdce a plic zapomnělo a opět se začala používat až v renesanci.
V roce 1816, kdy chtěl tímto způsobem vyšetřit svou pacientku francouzský doktor Laënnec. Přišla k němu mladá značně obézní žena, která si stěžovala na srdeční problémy.
Doktor byl však v rozpacích, když mu obnažila své bujné poprsí a nevěděl, jak vyšetření provést. Naštěstí si vzpomněl, že jednou viděl dva malé kluky hrát si. Jeden z nich ťukal do dřevěné klády, na jejímž druhém konci měl přiložené ucho druhý kluk. Doktor se tímto inspiroval, popadnul pár listů papíru, stočil je do trubice a jedním koncem je přiložil na hrudník překvapené slečny. Sám byl překvapen, že srdeční ozvy slyší mnohem lépe než kdykoliv předtím.
První stetoskop tak uzřel světlo světa v podobě dřevěné 23 cm dlouhé a 4 cm široké trubičky. Ta se pak v různých obměnách používala až do roku 1851, kdy Arthur Leared nahradil dřevo pryží, připojil olivky do uší a v podstatě tak vytvořil moderní prototyp stetoskopu, který se používá dodnes.
Dva vývojáři z US Army Aeromedical Research Laboratory v Alabamě se svými dvěma kolegy z Active Signal Technologies z Marylandu, vyvinuli nyní stetoskop, který je využitelný v prostředí, kde okolní hluk dosahuje 120 decibelů. Pro nový stetoskop není problém vyšetřit fanouška heavy metalového koncertu, cestujícího na palubě letadla, případně oběť válečné vřavy.
Klasické stetoskopy přenášejí zvuky v rozmezí od 20 do 20,000 hertzů. Zvuky, ze kterých se dělá diagnóza mají frekvenci 100 až 200 hertzů.
Nový přístroj pracuje na principu vysílání ultrazvukových vln o frekvenci 2.3 megahertzů. Tyto vlny prostupují naším tělem a odrážejí se od vnitřních orgánů. Když zvuková vlna narazí na něco, co se pohybuje, například naše srdce, nebo pulzující tepnu, projeví se doplerův efekt a ten lze na odraženém signálu vyhodnotit. Změny ve frekvenci odražených vln jsou přístrojem transformovány do zvukové podoby a vyslány do sluchátek, které si lékař nasazuje do uší. Okolní hluk toto zařízení neruší, protože frekvence ultrazvukových vln s ním neinterferuje.
Zařízení tedy pracuje na stejném principu, jakým se provádí ultrazvukové vyšetření těhotných žen. Proto i v tomto případě se vyšetření neobejde bez kontaktního gelu, kterým musí být místo přiložení sondy potřeno.
Čtyři ukázky, které demonstrují jak slyší lékař zvuk v klasickém stetoskopu a jaké zvuky generuje nový stetoskop:
Konvenční stetoskop s pozadím hluku o síle 70 decibelů.
Při hluku 100 db
Ultrazvukový stetoskop v hluku 70 db
Ultrazvukový stetoskop v hluku 100 db
Odborníci soudí, že nový přístroj by si mohl najít cestu k využití v praxi. Zároveň ale tak trochu žertem poukazují na to, že se doktorům nesmí třást ruce, protože odezvu vyvolává jakýkoli pohyb. Stetoskop je prakticky připraven ke schvalovací procedůře, kterou vyžaduje FDA. Jeho prodejní cena se bude pohybovat v rozmezí 250 až 700 amerických dolarů.
Prameny: American Institute of Physics, New Scientist