Tým amerických mikrobiologů vedený Martinem Blaserem z New York University School of Medicine využil metod molekulární genetiky k výzkumu diverzity bakterií žijících na lidské pokožce. Výsledky jejich průkopnické studie zveřejnil prestižní vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.
Lidské buňky jsou našem těle v menšině. Bakterie je svým počtem přečíslí desetkrát. Kůže, největší orgán lidského těla, zůstával z tohoto hlediska dlouho „terra inkognita“. Blaserův tým prozkoumal mikrobiální populaci z pokožky předloktí šesti dobrovolníků. U čtyřech z nich vědci analýzy zopakovali s odstupem zhruba 9 měsíců, aby zjistili, nakolik je mikrobiální druhové spektrum lidské pokožky stálé. K identifikaci bakterií využili vědci analýzy DNA pro syntézu ribosomální DNA označovanou jako 16S rDNA.
Celkem se podařilo na lidské kůži identifikovat 182 druhů bakterií, z toho osm procent jsou bakterie pro vědu dosud neznámé. Pětadevadesát procent odhalených kožních bakterií bylo možné zařadit do jedné ze tří velkých skupin – Actinobacteria, Firmicutes a Proteobacteria. Zástupci těchto skupin bakterií převažují i v mikroflóře hltanu a žaludku. Pokud jde o druhové složení, je však mikroflóra žaludku a kůže dramaticky odlišná.
Zhruba polovinu odhaleného druhového spektra bakterií tvořili zástupci rodů Propionibacteria, Corynebacteria, Staphylococcus a Streptococcus, kteří jsou již dlouho považováni za permanentní obyvatele lidské pokožky. Překvapivá byly individuální variabilita mezi jednotlivými dobrovolníky. U všech byly nalezeny jen čtyři druhy bakterií – Propionibacterium acnes, Corynebacterium tuberculostearicum, Streptococcus mitos a Finegoldia AB109769. Vědci jsou přesvědčeni, že tato proměnlivost padá z části na vrub rozdílných vnějších podmínek, např. tomu, jak je kůže vystavena slunečnímu záření nebo kosmetice, kterou daný člověk používá. Skoro tři čtvrtiny identifikovaných bakterií se vyskytovaly jen na jednom z dobrovolníků. Tři druhy bakterií byly nalezeny jen na kůži mužů, konkrétně šlo o Propionibacterium granulosum, Corynebacterium singulare a Corynebacterium appendixes. I když byla skupina dobrovolníků příliš malá, vědci jsou přesvědčeni, že se muži a ženy druhovým složením kožních bakterií liší. Výzkum také ukázal, že druhové spektrum kožních bakterií není stálé. Některé bakterie sídlí na kůži daného člověka trvale, jiné se tam vyskytují pouze přechodně.
V následujícím výzkumu se Blaserův tým chce zaměřit na sledování druhového spektra bakterií na pokožce zdravých lidí a pacientů postižených kožními chorobami. Některé choroby by mohly být vyvolány narušením přirozené kožní mikroflóry, jež by otevřelo cestu patogenním mikroorganismům.
Pramen: PNAS