Živorodé akvarijní mečovky s výrazně rozdílnými samci a samicemi vlastně není úplně lehké pojmenovat. Jsou totiž známé pod mnoha jmény latinskými, anglickými i českými. To je běžná bolístka oblíbených chovaných druhů. Když už se jim nějak říká, dejme tomu Xiphophorus helleri, jsou tyhle mečovky zajímavé i v mnoha jiných ohledech.
Pro akvaristy jsou jedněmi z nejodolnějších a nejčastěji chovaných rybek. Jako živorodky z čeledi Poecilidae je radost je množit. Akvaristé je také s oblibou různě kříží a tak jich dneska existuje nepřeberné množství forem a tvarů.
Zároveň jsou ekologicky dramaticky úspěšné a jako invazní druh bleskovým množením válcují sladké vody různě po světě, například na mnoha místech jihu afrického kontinentu. Původně přitom pocházejí ze Střední Ameriky, z oblasti od mexického státu Veracruz po severozápadní Honduras. Oblibují především svižně tekoucí a hustě zarostlé řeky a říčky.
Pozoruhodné jsou svoji sexualitou. Během života dokáží změnit pohlaví, ze samic se mohou stát dominantní samci. Mimo to už dlouho slouží jako vzorný příklad pohlavního výběru. Jak už prozrazuje samotné jméno mečovek, samičky mečovek mají extrémní zálibu v mečících svých partnerů a volí si ctitele právě podle nich.
A jak se zdá, ještě to zdaleka není vše. Britský výzkumný tým vedený Craigem Wallingem z University of Glasgow nedávno mečovkám Xiphophorus helleri sebral další lechtivé tajemství. Zabývali se populací mečovek chovaných v zajetí a sledovali, jak nedospělé ryby obou pohlaví reagují, když vidí dospělé samce s velkými meči.
Překvapeně zjistili, že mladé samice mečovek, které se dívaly na vyspělé samce s mohutnými meči, sexuálně dospěly až o 4 měsíce dříve, než samice bez samčího videoshow. Mladí samci naopak při pohledu na sexuálně vyspělé a mečaté kolegy dospívali později, než samci, kteří byli tohoto pohledu ušetřeni. Jak se zdá, obě pohlaví mečovek podvědomě pracují s vizuálními podněty a vyvíjejí podle nich svoji sexualitu tak, aby byli co nejúspěšnější. Samice usilují o co nejlepší sexuální partnery a v případě potřeby urychlí vstup do dospělosti, samci naopak v přítomnosti tvrdých konkurentů vlastní sexualitu velmi rozumně pozdrží.
Jde o vůbec první známý případ, kdy nějaký druh upravuje délku sexuálního zrání v souvislosti s čistě optickými podněty. Autoři předpokládají, že to nebude vzácná výjimka a že se podobné situace časem najdou i u jiných druhů živočichů. Pokud jde o lidi, Walling podotýká, že sice sexuálně dozráváme o něco dřív, než v dávné minulosti, ale je to nejspíše v důsledku příznivé výživy a zdravotního stavu a ne sledováním filmů s Bradem Pittem nebo Johnny Deppem.
Již dříve se zjistilo, že délku sexuálního dospívání mohou ovlivnit jedinci stejného druhu a to prostřednictvím chemických látek. Platí to mimo jiné i pro savce, jako jsou krysy nebo ovce. Autoři si každopádně mohou být jistí, že si jejich mečovky signalizují opticky, chovali je totiž v různých akváriích. Mečovky na sebe pohodlně viděly, ale nic víc.
Nový objev docela pěkně zapadá do velmi proměnlivé doby sexuálního dospívání. To u mečovek trvá v průměru 4 až 20 měsíců a vzácně mohou mečovky dožít dokonce déle než dva roky.
Prameny: Biology Letters online (DOI: 10.1098/rsbl.2006.0608 ), Wikipedia