O.S.E.L. - Budeme si obohacovat potravu stronciem?
 Budeme si obohacovat potravu stronciem?
Je to možné. Zajistit si dostatečný přísun stroncia by podle nových poznatků mohl být způsob, jak se vyvarovat osteoporózy. Podrobné vysledky kanadského výzkumného týmu zveřejnil nyní evropský časopis Physics in Medicine and Biology.



.

Zvětšit obrázek
Stroncium je prvek, který se přirozeně vyskytuje ve vodě, půdě a vstupuje do těl potravním řetězcem. Spolu s vápníkem rozhoduje o síle kostí. Stroncium se hromadí především v kostech. 99% stroncia, které v těle máme, je v kostech.

 
 
Pod pojmem stroncium se většině z nás vybaví zdravotní rizika spojená s radioaktivním rozpadem uranu, nehodami atomových reaktorů a výbuchy atomových bomb. Určitým zdrojem radionuklidů stroncia jsou ale i skládky odpadu u hutí a spaloven a také stavební materiály, které se z popílku a škváry vyrábějí. I v nich se izotopy Stroncia 89 a 90, které jsou poměrně silnými beta zářiči, nacházejí. Sr 90 má poločas rozpadu 29 let a pokud se dostane do živého organizmu, je zdrojem vzniku rakovinného bujení.
Vedle radioaktivního stroncia se přírodě vyskytují i jeho běžné izotopy. Ty se v živých organizmech chovají podobně jako atomy vápníku a jsou tedy naprosto neškodné. Nejen že jsou neškodné, ale jak si nyní ukážeme, jsou zřejmě i velmi potřebné.

 

Zvětšit obrázek
Osteoporózou a s tím spojenou zvýšenou lomivostíkostí, trpí téměř polovina žen.

Stroncium je měkký, stříbřitě bílý kov ze skupiny kovů alkalických zemin. Pojmenován je podle skotského města Strontian, poblíž nějž byl objeven v olověném dole. Bylo to v roce 1790. V přírodě se s ním ale setkáváme pouze ve formě sloučenin. Jeho reaktivita je natolik vysoká, že může být dlouhodobě uchováván pouze pod petrolejem nebo naftou, s nimiž nereaguje.
Na kanadské universitě vědci vyvinuli neinvazivní metodu, která dovoluje měřit obsah stroncia v tkáních. Tato metoda jim umožnila zjistit něco, co se zatím nevědělo - Asiaté mají ve svých tělech stroncia mnohem větší množství. Současně se také ukázalo, že lidé s vysokým obsahem stroncia mají silnější kosti. Vědci z toho vyvozují domněnku, že stroncium hraje v kostech velmi důležitou roli a že jeho dostatek v kostech souvisí s místem narození a s potravou.

 

Zvětšit obrázek
Mariangela Zamburlini: „Obsah stroncia v kostech souvisí s jejich pevností“.

Na to, že příjem stroncia by mohl hrát u nás významnou roli, přivedla vědce statistika. Ukázala na souvislost mezi obsahem stroncia ve stravě a výskytem zlomenin. Kosti s vyšším obsahem stroncia mají také vyšší hustotu kostní hmoty. Z toho vědci začali usuzovat, že přísun tohoto prvku do organismu, například formou potravních doplňků, by se mohl stát součástí léčby osteoporózy. Vědci považují tento objev za významný, protože choroba spojená s takzvaným řídnutím kostí postihuje v Severní Americe 44% žen a 11% mužů po padesátce. Stroncium se nyní stává určitou nadějí ve zlepšení jejich údělu.

Jakým způsobem stroncium působí na kosti blahodárně, zatím není známo. Nová technika radiové fluorescence ale umožňuje v těle sledovat i dynamiku stroncia. Ta by mohla dát brzo odpověď na celou řadu otázek, které tento objev s sebou nese, včetně té, proč existují výjimky a proč někteří lidé z vyššího přísunu stroncia prospěch nemají. 
Základem nových poznatků o úloze stroncia v kostech je jeho měření metodou, na kterou přišla mladá začínající vědkyně Mariangela Zamburlini. Jde o využití rentgenové fluorescence. Ta umožňuje aktivovat atomy stroncia v kostech a stanovovat tak jejich množství. David Chettle, jeden ze spoluautorů tohoto výzkumu, k tomu dodává: „Získané výsledky poukazují na určitý paradox - východní Asiaté, jejichž kosti mají mnohem více stroncia než Američané ze severní Ameriky, mají nižší hustotu kosti než Američané ze severní Ameriky a přesto je u nich menší výskyt osteoporózy a lomivost kostí.“ Vědci zatím neví, jestli je pevnost kostí pouze záležitost zmíněného vyššího přirozeného přísunu stroncia a nebo zda jsou ve hře ještě další faktory, jako například genetika. Vše ale zatím nasvědčuje tomu, že stroncium hraje v otázce osteoporózy roli, o které jsme dosud neměli tušení a že tato role je významná.

 

Pramen:
McMaster University
Physics in Medicine and Biology.

 


Autor: Josef Pazdera
Datum:15.04.2007 22:28