Hubblův pohled na mlhovinu Carina ukazuje proces narození hvězdy s novou úrovní detailů. Bizarní „krajina“ mlhoviny je zbrázděna proudy větrů a horkým ultrafialovým zářením z monstrózní hvězdy, která v tomto pekle bydlí. Na snímku jsou viditelné i poslední pozůstatky obřího mraku, ze kterého se hvězdy narodily.
Tato obrovská mlhovina obsahuje více jak 10 velmi jasných hvězd, jejichž hmotnost se odhaduje nejméně na 50 až 100 hmotností našeho Slunce. Nejvýraznější je proměnná hvězda Eta Carinae (nalevo od středu). Z jedné z nejjasnějších hvězd na obloze pohasla kolem roku 1800, i když na jižní obloze je stále ještě viditelná triedrem. Eta Carinae je v konečných stádiu eruptivního konce života, jak o tom svědčí dva „vlající“ výběžky plynu a prachu - předzvěst velmi brzké exploze hvězdy jako gigantické supernovy.
„Ohňostroj“ v oblasti Carina začal před 3 milióny let, kde vznikala první generace hvězdných novorozenců uvnitř obrovského mraku chladného molekulového vodíku.
Záření z těchto hvězd vytvořilo rozpínající se bublinu horkého plynu. Ostrůvky - jakoby shluky tmavých mraků rozptýlených přes mlhovinu, jsou chomáčky prachu a plynu, které doposud odolaly neustále fotoionizaci. Při tomto vysokém rozlišení jsou na snímcích viditelné i Bokovy globule (Bok globules) - obloukové rázové vlny, ionizované špičky a výběžky, prsteny, uzlíky a výtrysky - vesměs doklady o současném vznikání hvězd.
Tlak hvězdných větrů a žhavého ultrafialového záření uvnitř dutiny zvyšoval hustotu chladného vodíku v jejím okolí, což spustilo formování nových hvězd.
Naše Slunce a Sluneční soustava se rovněž mohly narodit během takové kosmické „zkoušky ohněm“ před 4,6 miliardami let. Na snímcích mlhoviny Carina je vidět, že hvězdy se obvykle v galaxii vyskytují podél hustých spirálních ramen.
Tato obrovská mlhovina, nazývaná také mlhovina Klíčová dírka (NGC 3372), leží ve vzdálenosti asi 7 500 sv.l v souhvězdí Lodní kýl (Carina) na jižní polokouli. V řecké mytologii představuje lodní kýl starověkého souhvězdí Argo Navis – lodi, na které se Jason a Argonauti plavili při hledání zlatého rouna. Dalšími souhvězdími jsou Plachty (Vela) a Lodní záď (Puppis).
Tento obraz z HST je ohromný (29 566 x 14 321 pixelů) a celou mozaiku mlhoviny Carina tvoří 48 snímků, které byly získány pomocí širokoúhlé kamery ACS (Hubble"s Advanced Camera for Surveys). Další informace byly přidány na observatoři CTIO (Cerro Tololo Inter-American Observatory) v Chile - červená (síra), zelená (vodík) a modrá (kyslík).
Během 17 let HST provedl téměř 800 000 pozorování a na téměř 500 000 snímcích je více než 25 000 objektů. Hubble necestoval ke hvězdám, planetám ani galaxiím, pouze obíhal kolem Země (1 oběh za 97 minut). Během svých 17 let uskutečnil téměř 100 000 obletů kolem naší planety. Každý den uložil okolo 10 GB (gigabytů). Během 17 let pořídil 30 TB (terabytů) dat, to odpovídá asi 25% všech informací uložených v Kongresové knihovně (Library of Congress, Washington). Z archivu HST se každý den rozešle astronomům na celém světě 66 GB dat, které byly publikovány ve více než 7 000 vědeckých pracích.
Hubble Space Telescope, společný projekt ESA a NASA, se tak stal jedním z nejproduktivnějších vědeckých přístrojů.