Kdybychom měli myší genom, tak už si z tučné stravy těžkou hlavu dělat nemusíme. Mohli bychom si gurmánsky dopřávat „co hrdlo ráčí“ a přesto bychom se stále vešli do stejných kalhot. Je v tom ale malý háček, musel by nám být nápomocen molekulární genetik. Šlo by o to, aby nám vypnul gen pro enzym ACAT2. Nemusel by to být přitom žádný borec. Stačilo by, kdyby uměl dobře ničit. Genetici rádi používají termín „vypnout“ gen, ale ve skutečnosti se v tomto případě jedná jen o jeho obyčejné poničení. Takové ničení, promiňte, chtěl jsem říci vypnutí, způsobí, že molekula cholesterolu má trošku jiný tvar. Tím přijde o schopnost pronikat z mezibuněčného prostoru přes buněčnou stěnu do nitra buněk. Takový cholesterol mrzák na sebe může navázat mastných kyselin kolik chce, do těla buňky je stejně nepropasíruje, byť by se snažil sebevíc.
V praxi nová genetická dieta již u myší funguje perfektně. Zatímco krmná dávka bohatá na tuky normální myši zabíjí, v případě genetikem naordinované „ACAT diety“ se navzdory enormní konzumaci nezdravých tuků u nich kornatění tepen a skleróza nevyvine. Je šance, že gen ACAD2 bude stejně fungovat i u lidí.
O tucích
Tuky jsou estery vyšších mastných kyselin s glycerolem. Kostru mastných kyselin tvoří dlouhé uhlíkaté řetězce. Pokud v tomto řetězci není ani jedna dvojná vazba, jsou to tuky, resp. mastné kyseliny nasycené (saturované). Je-li v uhlíkatém řetězci jedna nebo více dvojných vazeb, jsou to tuky, resp. mastné kyseliny nenasycené. Od padesátých let minulého století je známo, že hlavní příčinou sklerózy cév - aterosklerózy a následně nemocí srdce, jsou nasycené tuky.
Podrobnosti pokusu
Myším v pokusu dávali šest různých na tuk bohatých diet. Jedna byla bohatá na rybí olej, další pak na lněný olej a další na obohacenou o polynenasycené mastné kyseliny rostlinného původu, nebo tuky z nasycených mastných kyselin, trans-mononenasycených tuků a konečně dietu s cis-mononenasycenými tuky, jaké jsou například v olivovém oleji.
Rybí olej, olej ze lněných semínek a polynenasycené mastné kyseliny jsou považovány za „zdravé“. Tuky obsahující saturované mastné kyseliny, které jsou v mase, mléce, sýrech, kokosových ořeších, palmovém oleji jsou považovány za příčinu vysoké hladiny cholesterolu.
Jsou dva typy mononenasycených mastných kyselin „cis“ a „trans“. Jejich název je odvozen od tvaru jejich molekuly. Všechny mastné kyseliny, které dovede tělo využít, jsou v konfiguraci cis. Některými technologickými postupy, které se používají proto, aby tuk méně žluknul – hlavně hydrogenací (ztužováním) rostlinných olejů na ztužené tuky - může docházet ke změně mastných kyselin z konfigurace cis- na trans- . Vznikají tak trans-mastné kyseliny. Při ztužování tuků se tak původní velmi cenné nenasycené mastné kyseliny přeměňují na pro nás nevyužitelnou formu. Tím může docházet ke vzniku nerovnováhy, protože relativně převažuje příjem nasycených mastných kyselin. To se pak promítá i do růstu hladin LDL cholesterolu a úbytku HDL cholesterolu. Trans-mastné kyseliny tak můžou přispívat k rozvoji aterosklerózy a vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
Výsledky pokusu
Po dvaceti týdnech se u myší krmených nasycenými tuky i těch krmených oběma typy mononenasycených tuků, kromě vysokých hladin cholesterolu objevila arterioskleróza. Myši s dietou z polynenasycených tuků byly aterosklerózou postiženy méně. Co je důležité, že všechny myši s vyřazeným enzymem ACAT2, byly před aterosklerózou ochráněny. Bez ohledu na dietu se takto ošetřeným myším netvořily v cévách usazeniny mastných kyselin (sklerotické pláty).
Eliminace enzymu ACAD2 neměla vliv na normální tvorbu cholesterolu. Enzym ACAD2 je jedním ze tří enzymů, které pozměňují formu enzymu na takové tvary, které usnadňují jeho prostup membránami. Na myších a opicích se ukázalo, že pokud je cholesterol tímto enzymem ošetřen, dochází v cévách k snadnější tvorbě usazenin a tvrdnutí cév - ateroskleróze.
Z minulých pokusů se ví, že enzym ACAT2 se tvoří v játrech a že ženy jej tvoří menší množství. Tvorbu tohoto enzymu u nich tlumí estrogen. Vše do sebe začíná pěkně zapadat - proto také jsou ženy v době, kdy se jim estrogen tvoří, mnohem více chráněny před kardiovaskulárními chorobami než muži.
Závěr
Pokus ukázal, že vyřazení genu pro enzym ACAD2 myším, které se přežíraly tučnou stravou, prospělo. Z toho plyne, že u lidí, kteří nehodlají měnit svůj životní styl a omezovat se v příjmu tuků, by obdobné ovlivnění genu prodlužovalo život. Výsledky tohoto pokusu naznačily, že léčba kardiovaskulárních chorob půjde cestou ovlivňování hladiny enzymu ACAD2. Jestli se tak bude dít ovlivňováním funkce genu, který je za jeho tvorbu odpovědný, nebo nějakým jiným opatřením, které by nám hladinu tohoto enzymu v krvi snižovalo, ukáže čas. Čím si ale můžeme být jisti už dnes je to, že pomalu přichází doba, kdy si budeme moci dopřávat vepřo knedlo zelo, aniž by nám chuť k jídlu kazil pocit, že jsme si zase o něco víc zadělali na infarkt.
Pramen: Wake Forest University Baptist Medical Center. Podrobnosti pokusu poskytla: Shannon Koontz, WFUBMC.