Studie publikovaná v British Journal od Psychology srovnávala délku prstů a výsledky testů početních schopností a testů hodnotících psaní a čtení u sedmiletých žáků základních škol.. Výsledky testů jsou v silné korelaci s poměrem délky ukazováčku a prsteníčku. Vědci to vysvětlují jako důsledek působení testosteronu a estrogenů na plod vyvíjející se v těle matky. Testosteron má pozitivní vliv na rozvoj oblastí mozku, které řídí prostorovou orientaci a početní dovednosti. Estrogeny zase přispívají k lepšímu rozvoji center řídících řečové schopnosti.
Oba hormony zároveň určují i růst prstů a jejich délku. Z délky prstů se tedy dá zpětně odvodit, v jakém hormonálním prostředí se dítě vyvíjelo jako plod a jak se díky tomu utvářela jeho mozková centra. Relativně dlouhý prsteníček prozrazuje silné účinky testosteronu a zároveň i převahu matematických schopností nad jazykovými. A naopak. Děti s relativně krátkými prsteníčky byly nadány spíše literárně než matematicky.
„Nemyslíme si však, že by měření prstů mohlo nahradit školní testy,“ říká vedoucí výzkumného týmu Mark Brosnan z University of Bath.
Brosnan zkoumá vztahy mezi délkou prstů a dalšími duševními vlastnostmi, např. technofobií, volbou povolání nebo dyslexií.
Pramen:
British Journal of Psychology
Poznámka Osla: Podle zpráv z hodnověrných zdrojů už české ministerstvo školství rozeslalo na střední školy milimetrová měřítka. Nová forma státních maturit prý bude jednoduchá, objektivní a rychlá. Maturity se zřejmě odbudou během jedné polední přestávky a nepotáhnou se celý týden. Ortopedické kliniky už v této souvislosti zaznamenaly zvýšený zájem o plastické operace prstů. (Zlé jazyky tvrdí, že v tiskové zprávě ministerstva zdravotnictví došlo k překlepu. Prý se jedná se o „zvýšený zájem o plastické operace prsů“.). Zelení a ODS vedou složitá koaliční jednání o to, které prsty se budou při státních maturitách měřit. Ministryně Kuchtová je přesvědčena, že studenti by měli mít znalosti v malíčku. Premiér Topolánek tvrdě prosazuje prostředník.