O.S.E.L. - Extrémní rychlost šíření gama záblesků
 Extrémní rychlost šíření gama záblesků
Astronomové poprvé změřili rychlost šíření hmoty po explozích známých jako gama záblesky (GRB) – je vyšší než 99,9997 % rychlosti světla.


 

 

Ilustrace gama záblesku. Kredit: ESO

„S rozvojem rychle se otáčejících pozemních dalekohledů jako je 0,6m dalekohled REM v La Silla, můžeme nyní od prvních momentů studovat detaily těchto kosmických katastrof,“ říká Emilio Molinari (INAF - Osservatorio Astronomico di Brera, Itálie), vedoucí mezinárodního týmu.

 

Zvětšit obrázek
Dalekohled REM. Kredit: INAF/ESO

 

 

Italský teleskop REM (Rapid Eye Mount) na observatoři La Silla (ESO, Chile) je součástí sady pozemních robotických dalekohledů, které pátrají po optických protějšcích gama záblesků, objevených družicemi.

 

 

 

Gama záblesky GRB (Gama Ray Bursts) jsou mohutné exploze odehrávající se ve vzdálený galaxiích a často signalizují „smrt“ hvězdy. Gama záblesky jsou tak jasné, že na velmi krátký okamžik mohou dokonce soupeřit s jasností celého vesmíru.

 

 

 

Trvají jen velmi krátce - od zlomků sekundy po několik málo minut. Astronomové již delší dobu předpokládali, že při jevu, který dokáže za tak krátký čas vyvinout tak velkou energii, se musí hmota pohybovat rychlostí porovnatelnou s rychlostí světla (300 000 km/s). Proto podrobně studují časový vývoj jasnosti exploze. Nyní se jim poprvé podařilo rychlost gama záblesků přesně určit.

 

 

 

 

Zvětšit obrázek
Světelná křivka gama záblesku 18.4.2006. Kredit: GCN/SWIFT/ESO

Gama záblesky nelze pozorovat očima, ale pouze satelity (např. Swift). Teprve slábnoucí optický protějšek gama záblesku, tzv. dosvit, můžeme pozorovat ve viditelném a blízkém infračerveném záření. Může trvat i několik týdnů a vznikne při srážce vytrysklé hmoty s okolním plynem.

 

 

Zvětšit obrázek
Ilustrace zobrazuje 2 neutronové hvězdy při závěrečném přibližování po spirále smrti, která může skončit gama zábleskem. Kredit: Dana Berry/ NASA

 

Sada pozemních robotických dalekohledů slouží k zachycení slábnoucích emisí. Satelit Swift objevil 18. dubna a 7. června 2006 dva jasné gama záblesky, ležící ve vzdálenosti 9,3 a 11,5 miliard sv.l. Během několika sekund byla informace o jejich pozici přenesena do pozemního střediska a dalekohled REM začal automaticky pozorovat obě GRB pole a sledoval vývoj jejich jasnosti jako funkci času (světelná křivka).

 

 

 

Malá velikost dalekohledu (0,6 m) je vykompenzovaná jeho rychlostí otáčení - dovolila astronomům začít pozorování velmi brzy po objevu GRB satelitem (39, resp. 41 sekund po upozornění) a monitorovat velmi raná období světelné křivky.

 

 

 

Světelná křivka GRB má typický průběh – zjasňování, vrchol a pak pomalý pokles (dosvit). Přestože je velmi důležité stanovení vrcholu jasnosti pro změření rychlosti rozpínání materiálu po explozi, bývá málokdy odhalen.

 

 

Zvětšit obrázek
Umělecké zpracování gama záblesku. Kredit: NASA

 

Pro oba gama záblesky byla rychlost velmi blízká rychlosti světla (99,9997%). K vyjádření tak vysokých rychlostí vědci používají tzv. Lorentzův faktor. Objekty pohybující se mnohem pomaleji než světlo mají Lorentzův faktor přibližně 1, zatímco pro oba GRB je přibližně 400.

 

 

Zvětšit obrázek
Satelit Swift při zachycení gama záblesku. Kredit: NASA/Swift

 

„Zatímco jednotlivé částice ve vesmíru mohou mít rychlost ještě větší, musíme si uvědomit, že v obou našich případech tak neuvěřitelně velké rychlosti dosáhla hmota srovnatelná asi s 200 Zeměmi,“ říká Stefano Covino (INAF - Osservatorio Astronomico di Brera, Itálie), spoluautor studie.
 

 

 

Měření Lorentzova faktoru je důležité pro pochopení gama záblesků. Je to jeden ze základních parametrů teorie, která se pokouší vysvětlit tyto obrovské exploze. „Otázkou zůstává, jaký druh „motoru“ může urychlit hmotu na tak obrovskou rychlost,“ dodává Covino.

 

Zdroj: Spacedaily


 

 

 


Autor: Miroslava Hromadová
Datum:14.06.2007 05:56