O.S.E.L. - Na Hyperionu objeveny uhlovodíky
 Na Hyperionu objeveny uhlovodíky
Sonda Cassini poprvé pořídila detailní snímky povrchu Saturnova měsíce Hyperion, včetně spodních částí impaktních kráterů naplněných uhlovodíky. Ukazuje se, že základní „stavební kameny“ nezbytné pro život jsou v naší Sluneční soustavě proti dřívějším předpokladům daleko rozšířenější.


 

 

 

Zvětšit obrázek
Na zledovatělém povrchu Hyperionu leží tenké vrstvy organického prachu, nahromaděné především na dnech kráterů (tmavé depozity). Zmrzlá voda je modrá, červený je „suchý led“( zmrzlý oxid uhličitý), fialové jsou oblasti se směsí vody a oxidu uhličitého a žlutá je směs oxidu uhličitého a neidentifikovaného materiálu. Kredit: NASA/JPL/University of Arizona/Ames/Space Science Institute

Hyperion vydal některá ze svých tajemství přístrojům na palubě americké sondy Cassini při blízkém průletu v září 2005. Byla nalezena voda a zmrzlý oxid uhličitý; rovněž tmavý materiál, jehož složení odpovídá uhlovodíkům (na základě spektrální analýzy).

 

 

 

 

Zvětšit obrázek
Detail povrchu Hyperionu ve falešných barvách. Kredit: NASA/JPL/Space Science Institute

Výsledky prvního mapování materiálu na povrchu Hyperionu byly publikovány 5. července v časopise Nature. Zpráva popisuje detaily Hyperionových kráterů a složení povrchu měsíce, získané při blízkém přeletu sondy Cassini. Včetně toho, že tyto poznatky mohou být klíčem k pochopení původu a vývoje měsíce během 4,5 miliardy let.

 

 

 

„Důvodem zvýšeného zájmu o Hyperion je přítomnost uhlovodíků – stejné sloučeniny uhlíkových a vodíkových atomů jako v kometách, meteoritech a prachu v naší Galaxii,“ řekl planetolog Dale Cruikshank (NASA"s Ames Research Center, Moffett Field, Calif.), vedoucí autor článku v Nature.

 

 

 

„Tyto molekuly, uložené v ledu a vystavené ultrafialovému záření, se mění na nové biologicky významné molekuly. To ale neznamená, že jsme tam našli život. Je to jen další důkaz, že základní chemické látky potřebné pro život jsou ve vesmíru značně rozšířeny.“

 

 

 

 

Zvětšit obrázek
Hyperion: nová ultrafialová mapa (vlevo), dřívější vizuální snímek (vpravo). Kredit: NASA/JPL/Space Science Institute

Změny ve složení Hyperionova povrchu zachytily přístroje na palubě sondy Cassini (ultrafialový zobrazovací spektrograf a vizuální a infračervený mapovací spektrometr) – jsou schopny mapovat minerální a chemické vlastnosti měsíce.

Zvětšit obrázek
Hyperion. Kredit: NASA/JPL/Space Science Institute

Data poslaná na Zem potvrdila přítomnost zmrzlé vody, nalezené již dříve pozemními pozorováními. Ale objev pevného oxidu uhličitého (suchého ledu) smíchaného s obyčejným ledem byl nečekaný. Snímky nejjasnějších oblastí Hyperionova povrchu ukazují, že zmrzlá voda je krystalická stejně jako na Zemi.

 

 

 

„Většina Hyperionova povrchového ledu je směs zmrzlé vody a organického prachu, ale významnou roli hraje i oxid uhličitý. Oxid uhličitý není čistý, ale je chemicky vázán na další molekuly,“ vysvětlil Cruikshank.

 

 

 

Dřívější data, pořízená sondou u jiných Saturnových měsíců, stejně jako u Jupiterových měsíců Ganymédes a Callisto, ukazují, že molekula oxidu uhličitého je „komplikovaná“ nebo je spojena s jiným materiálem na povrchu.

 

Zvětšit obrázek
Rotující Hyperion. Kredit: NASA/JPL/Space Science Institute

 

 

„Mysleli jsme, že běžný oxid uhličitý se ze Saturnových měsíců za tak dlouhou dobu vypařil,“ řekl Cruikshank. „Ale zdá se, že ve směsi s jinými molekulami je mnohem stabilnější.“

 

Zvětšit obrázek
Dale Cruikshank (NASA"s Ames Research Center, Moffett Field, Calif.). Kredit: ARC/NASA

 

 

„Při blízkém průletu kolem Hyperionu vyniknul příklad schopností sondy Cassini získávat údaje na více vlnových délkách. Toto vůbec první ultrafialové pozorování Hyperionu a nalezení vodního ledu vypovídá o rozdílech v chemickém složení tohoto bizarního tělesa,“ řekla Amanda Hendrix (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Calif.).

 

 

 

Hyperion je Saturnův 8. největší měsíc, má tvar přerostlé brambory, chaotickou rotaci, mateřskou planetu oběhne za 21 dnů, ale především zaujme svým neobvyklým, houbovitým povrchem. Je celý pokryt velkým množstvím impaktních kráterů s velmi ostrými okraji. Důvodem tohoto vzhledu je extrémně nízká hustota Hyperionu. Astronomové zkoumali snímky a data ze sondy Cassini, pořízená během posledních 3 let.
 

 

 

Největší přiblížení sondy Cassini k Hyperionu (září 2005), dovolilo velmi přesná měření. „Při blízkém přeletu vznikla malinká ale měřitelná odchylka oběžné dráhy Cassini. Na základě toho naši italští kolegové poměrně přesně určili jeho hmotnost,“ řekla Nicole Rappaport (Jet Propulsion Laboratory in Pasadena, Calif.). „Ze snímků byl určen Hyperionův objem a ze získaných dat pak byla vypočítána i jeho hustota.“

 

Zvětšit obrázek
Carolyn Porco (Space Science Institute, Boulder, Colorado). Kredit: SSI

 

 

Ukázalo se, že jeho hustota jen nepatrně větší než polovina hustoty vody (544 kg/m3). Proto je zde i velmi malá gravitace a krátery na Hyperionu vznikají odlišně než na ostatních, prozkoumaných tělesech Sluneční soustavy, které mají vyšší hustotu.

Zvětšit obrázek
Amanda Hendrix (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Calif.). Kredit: JPL/NASA





Podle vědců po dopadu „impaktoru“ vznikne kráter a všechen vyhozený materiál, vzhledem k malé gravitaci, unikne a nepadá zpět na povrch měsíce. Proto Hyperionovy krátery mají ostřejší okraje a jsou mnohem méně pokryty pozůstatky vyvrženého materiálu než jiná tělesa.
 

 

 

„Časem pochopíme různé planetární procesy, které formují tělesa v naší Sluneční soustavě," řekla Carolyn Porco (Space Science Institute, Boulder, Colorado). „A tento poslední průzkum Hyperionu je toho skvělým důkazem.“

 

Zdroje:


https://saturn.jpl.nasa.gov
https://ciclops.org
https://www.spaceflightnow.com/cassini/070704hydrocarbons.html
https://www.spaceflightnow.com/cassini/070704hyperion.html

 


Autor: Miroslava Hromadová
Datum:11.07.2007 22:25