O.S.E.L. - Bt- kukuřice přátelská k lumčíkům
 Bt- kukuřice přátelská k lumčíkům
Na geneticky modifikované kukuřici žije více mšic. Ty kukuřici nevadí. Naopak, lákají k sobě lumčíky a ti chrání kukuřici před housenkami motýlů.


 

 

Kukuřice MON 810 byla a je u nás ve středu pozornosti aktivistů Greenpeace. Je ale zapsána do evropského registru odrůd a jako pro členskou zemi EU je pro nás zcela legální. (foto: Greenpeace)

Prestižní PLoS ONE přináší další studii, která ukazuje geneticky modifikované plodiny v celkem příznivém světle. Švýcarsko-britský tým vedený Tedem C. J. Turlingsem z katedry zoologie na universitě v Neuchätelu si povšiml, že na kukuřici, která nese gen pro tzv. Bt-toxin, žije o něco více mšic. Vědce zajímalo, jestli to není náhoda, jaké to má příčiny a jaké následky.

Zvětšit obrázek
Ted Turling, Universita Nuchätel, Švýcarsko

 

Pro svou studii zvolili tři různé Bt-kukuřice. Pro nás je bezesporu zajímavé, že mezi nimi byla i kukuřice modifikovaná stejně jako u nás pěstovaná linie MON 810. To je jediná geneticky modifikovaná rostlina, která se u nás smí volně pěstovat. (Kukuřice MON 810 byla v EU zapsána do registru odrůd a tudíž byla u nás ve smyslu zákona o geneticky modifikovaných organismech „uvedena do oběhu“. Letos jí u nás zemědělci osejí asi 4000 ha.)

 


 

Bt-plodiny mají do dědičné informace vnesen gen z bakterie Bacillus thuringiensis a podle něj produkují protein, který je sám o sobě neškodný. Až po průchodu trávicím traktem hmyzu (nikoli obratlovců) jsou z jeho konců odštěpeny určité úseky. Zbývající část proteinové molekuly tak získá schopnost vazby na specifické receptory  na buňkách sliznice střeva vybrané skupiny hmyzu a vyvolá poškození střevní stěny.

 

 

 

Daný typ toxinu zabírá jen na hmyz s určitým typem receptorů. Bez vazby na tuto molekulu je Bt-toxin neúčinný. Bt-plodiny jsou díky tomu odolné k vybrané skupině hmyzích škůdců – housenkám motýlů, larvám brouků nebo dvoukřídlého hmyzu. Necílovým skupinám hmyzu, např. blanokřídlým (tedy např. včelám, čmelákům nebo mravencům) používané Bt-plodiny a jejich toxiny neškodí.

 

Zvětšit obrázek
Mšice Rhopalosiphum maidis …

 

Turlingsův tým použil k pokusům mšice druhu Rhopalosiphum maidis a lumčíka Cotesia marginiventris. Nejprve testoval, jak se vede mšicím na rostlinách kukuřice. Ukázalo se, že mšicím žijícím na Bt-kukuřicích se vede o něco málo lépe. Toto „zlepšení“ (nazíráno okem mšice) nevybočuje z variability přežívání mšic na konvenčních liniích kukuřice. Dodejme, že mšice Rhopalosiphum maidis není nikde uváděna jako škůdce a její přítomnost na rostlinách nepředstavuje nějaké výrazné nebezpečí. Důvodem pro vyšší prosperitu mšic na Bt-kukuřicích je aspoň zčásti poněkud pozměněné aminokyselinové složení tekutin proudících floémovými cévními svazky. Ani tato změna nevybočuje z variability složení tekutin floémových svazků konvenční kukuřice.

 


Dospělí lumčíci hledají jako potravu především zdroje cukrů, protože jejich život je energeticky náročný a zásobu bílkovin nabrali během larválního vývoje. Samička klade vajčíka do housenek motýlů a vylíhlé larvy svého hostitele pomalu vyžírají až ho nakonec (když už ho prakticky spotřebují) zabijí. V přírodě se živí dospělí lumčíci například květním nektarem. V polních porostech ale mají s naleznutím vhodného zdroje cukrů problémy. Nejdostupnější je tu pro ně medovice mšic (blíže viz knihy o Ferdovi mravencovi od Ondřeje Sekory).

 

 

Zvětšit obrázek
…. ani lumčík Cotesia marginiventris zjevně odpor k Bt-kukuřicím s Greenpeace nesdílejí.

 

Pokud najdou lumčíci zdroj cukrů, mají energii na kladení vajíček a mají i zájem zdržovat se v dané lokalitě. Turlingse a jeho kolegy zajímalo, nakolik to bude platit i pro kukuřici, mšice Rhopalosiphum maidis a lumčíka Cotesia marginiventris. Ukázalo se, že to platí. Kde je více mšic, tam je více medovice a tam se lépe vede i lumčíkům. Ti žijí déle a samice kladou více vajíček, jsou tedy s to zahubit více housenek.

 

 


Autoři studie konstatují, že samozřejmě záleží na druhu mšic a míře, v jaké jsou rostliny mšicemi napadeny. V daném případě má ale poněkud vyšší „háklivost“ kukuřice na mšici Rhopalosiphum maidis pozitivní efekt v podobě vyšší životnosti a reprodukční schopnosti lumčíka Cotesia marginiventris.

 

Pro zájemce, kteří chtějí vidět krmení lumčíka na medovici mšic doporučujeme video z PLoS ONE – z oddílu Supporting Information – Movie S.1 Cotesia marginventris feeding on aphid honeydew

 

Zdroj: PLoS ONE


Autor: Jaroslav Petr
Datum:12.07.2007 10:05