O.S.E.L. - Keporkaci v noci cvakají a bzučí
 Keporkaci v noci cvakají a bzučí
Poprvé vědci zaznamenali jiné zvuky, než keporkačí „písně“. Při nočním lovu tento kytovec vydává serie zvuků složených z cvakotu a bzučení.


 

 

Zvětšit obrázek
Noční projevy keporkaků nám unikaly. Soudilo se, že buďto jen zpívají, nebo mocně syčí při vypouštění gejzírů páry při výdechu a také že vystrkují svých dvacet tun z vody a po otočce mocně plácají hřbetem o hladinu.


Keporkak, bývá přezdíván zpívající velrybou a nebo hrbounem (případně hrbáčem). Má totiž zavalité tělo a tukový polštářek u báze hřbetní ploutve. V období námluv tento náš hudebně nadaný vzdálený příbuzný (placentární savec), zpívá písně trvající až 30 min (každá). Tyto písně lidské ucho slyší. Pod hladinou jsou slyšet na vzdálenost více jak 40 km.


 

Zvětšit obrázek
Starší typ pasivní akustické boje, díky kterým se dnes v hudebninách prodávají „velrybí písně“ na CD.

Jak je podrobně rozvedeno ve studii v nejnovějším vydání časopisu Královské společnosti „Biology Letters“, ukázalo se, že kosticovité velryby také vydávají cvakavý zvuk. Dosud se tento druh echolokace dával do souvislosti jen s velrybami ozubenými. Například delfíny, kosatkami, nebo narvaly.  


Vědělo se, že keporkaci se na zimu vydávají do teplejších vod, kde zpívají a páří se. To, že tento kytovec, stejně jako ostatní kosticovci (podřád, čeleď plejtvákovití), používají také široký repertoár cvakání zakončených bzukotem, se nevědělo. 


David Wiley, vedoucí týmu, který toto chování velryb zjistil tvrdí, že to je zásluha nových akustických zařízení, která je přivedla k tomuto poznání a k přehodnocení echolokačního „vybavení“ a schopností tohoto druhu velryb.

Zvětšit obrázek
Nová přísavka, díky níž si můžeme poslechnout megapclicks.

Jde o zařízení, které se na velrybu připevňuje pomocí přísavek. Má celou řadu senzorů a tak podává podrobný obraz o chování zvířete. Akustické projevy jsou zaznamenány nezkresleně a z dalších dat lze zjistit, v jaké situaci je zvíře provedlo. Tak například kam v danou chvíli směrovala hlava, jaké zvuky velryba vydávala a jaké zvuky k ní doléhaly. Zda po signálech upravovala svůj směr pohybu...

 

Nový typ zařízení přisátého na velrybu nahrál jejich noční cvakání. V odborné literatuře se o něm píše jako o megapclicks. Velryba tyto zvuky vydávala výlučně v noci. Po sérii kliků doprovázených bzukotem následovaly ostré zatáčky. Podle toho vědci soudí, že šlo o lov a že se velryba v té době krmila.

 

Zvětšit obrázek
Detail

Používaný termín megapclicks některá media překládají jako „megakliky“.  To je ale omyl. Tento zvláštní zvukový projev keporkaků nazval první autor vědecké publikace Alison Stimpert z Havajského ústavu mořské biologie, podle latinského jména zvířete, které jej vydává (Megaptera novaeangliae). Jedná se tedy o kliky vydávané Megapterou, proto megapclicks. O žádné megakliky nebo megacvakání tedy nejde.

 

Jeden z milostných hitů loňského léta  (audio)

Nově zjištěný eporkačí megapclicks je spíše záležitost krmení. (audio)


U kytovců obecně, včetně keporkaka, jsou velmi dobře známy jejich milostné písně, které tito samotáři vyluzují, aby se v rozlehlých končinách vůbec našli. Z různých koutů oceánu se ozývají jiné hity a repertoár těchto popěvků se každý rok mění.
Noční vykecávání cvakáním, které praktikují při svých cestách v severních končinách, jim zřejmě slouží k tomu aby si našly něco na zub, teda vlastně na kostici.   
Znalci zvukových projevů velryb tvrdí, že megapclicks jsou velmi podobné projevům ozubených velryb, které je rovněž používají k lovu. Možná mají tyto zvuky ještě i jiné funkce, jako třeba určování vzdálenosti ode dna. Možná to je způsob, kterým nutí svojí potravu, aby se ze dna zvedla. Potvrdit, ani vyloučit to zatím nelze.


 
Prameny:
Hawaii Institute of Marine Biology, Woods Hole Oceanographic Institution, University of New Hampshire, National Oceanic & Atmospheric Administration.


Autor: Josef Pazdera
Datum:06.09.2007 11:06