O.S.E.L. - Dvojče našeho Slunce lovištěm lovců mimozemšťanů
 Dvojče našeho Slunce lovištěm lovců mimozemšťanů
Objev hvězdy, který by Slunci jako z oka vypadla, motivuje další průzkum hvězdných soustav.


 

 

Zvětšit obrázek
Zatím nevíme, jestli u HIP 56948 taky jde pozorovat podobné zatmění.

Když jde řeč o mimozemském životě, velmi často se skloňuje takzvaná Drakeova rovnice. Pan Frank Drake ji vymyslel v roce 1960, kdy lidé ještě naivně věřili, že 21. století bude ve znamení ohromujících kosmických lodí, důstojných orbitálních základen a všechny zajímalo, s kolika mimozemskými civilizacemi budeme v roce 2000 v kontaktu.

 

Zvětšit obrázek
Slavně vybájená Drakeova rovnice ve francouzské mutaci.


Máme rok 2007. Spočítat ohromující kosmické lodě, důstojné orbitální stanice a známé mimozemské civilizace není vůbec těžké, jejich součet se totiž rovná nule. Drakeova rovnice dostala zatrpklou příchuť a zlí jazykové se smějí, že si to zaslouží, protože je celá vycucaná z prstu.

 

Dotyčná rovnice se snaží odhadovat počet mimozemských civilizací v naší galaxii, s nimiž bychom teoreticky mohli komunikovat. Sestává ze sedmi konstant, nichž něco málo rozumného můžeme říct o rychlosti vzniku nových hvězd v galaxii, případně hrubě odhadnout kolik hvězd má planety, ale věci jako procento obyvatelných planet, na nichž se vyvine forma života schopná mezihvězdné komunikace, ty už opravdu patří do jurisdikce profesorky Trelawneyové.

 

Nicméně, astronomové jsou posedlí hledáním vhodných planetárních systémů a planet, na nichž by nějaký ten život mohl být. Není asi tajemstvím, že je mimo jiné žene i romantická touha po ufonech, i když jim musí být jasné, že zatím nemáme a s dnešním přístupem jen tak mít nebudeme prostředky, jak se k nim dostat.

Zvětšit obrázek
McDonald Observatory.

 

Nedávno se povedl husarský kousek dvojici astronomů Jorge Melendez z Mount Stromlo Observatory v australském Weston Creeke a Ivan Ramirez z University of Texas v americkém Austinu. Tito pánové pomocí 2,7 metrového teleskopu v texaské McDonald Observatory objevili hvězdu zatím nejpodobnější našemu Slunci. Prozatím nese příšerné katalogové jméno HIP 56948 a není zase tak daleko, pouhých 200 světelných let odsud.

 

 

Zvětšit obrázek
Počítačová vize hotového radioteleskopu Allen Telescope Array. Zatím má tak jednu desetinu plánované rozlohy.

Žádné z provedených měření velikosti, hmotnosti, teploty a chemického složení dosud nedokázalo odhalit rozdíl.
HIP 56948 je podle všeho prakticky jednovaječné dvojče naší domácí hvězdy. Až doposud nesly titul hvězd nejpodobnějších Slunci 8 Scorpii, HD 98618 a HIP 100963. Všechny tři ovšem obsahují několikanásobně víc lithia, než naše rodná hvězda. Nově objevené dvojče HIP 56948 je dvojčetem Slunce i pokud jde o lithium. Právě lithium je zřejmě docela významná věc. Zdá se, že s obsahem lithia stoupá aktivita hvězdy a s ní počet hvězdných erupcí a množství hvězdného záření, kterým bombarduje svůj hvězdný systém.

 

Nikde pochopitelně není psáno, že by právě co největší podobnost Slunci byla zárukou, že kolem takové hvězdy vznikne život a civilizace, která vymyslí papeže a Greenpeace. Na druhou stranu, víme o jedné právě takové hvězdě a proto aspoň máme kde začít.
Nově objevené slunce se pochopitelně ihned dostalo na přední místo známého katalogu SETI HabCat (Catalog of Nearby Habitable Systems), čili přehledu blízkých hvězd, u nichž by eventuelně mohly být obyvatelné planety. HabCat v současnosti obsahuje 17 129 hvězd.

 

 

Zvětšit obrázek
Najdeme dřív my je nebo oni nás?

Stačí jen vynalézt mezihvězdný pohon a můžeme vyrazit.
V jedné věci se ale přeci jen HIP 56948 od Slunce liší. Je přibližně o 1 miliardu let starší. Těžko říct, jestli to je pro lovce ufonů výhoda nebo nevýhoda. Zatím se hledají případné planety, podle všeho HIP 56948 nevlastní takzvané horké jupitery (hot Jupiters), obří plynné planety podobné Jupiteru, obíhající ale v těsné blízkosti mateřské hvězdy. Není to zase taková tragédie, jen zatím nemáme technologie na objevy menších nebo vzdálenějších planet. Až se v Kalifornii na plný výkon rozjede ambiciózní radioteleskop Allen Telescope Array (ATA-350), který má velkolepé plány hledat civilizace, tak bude HIP 56948 podle všeho jedním z významných cílů. Třeba se časem dozvíme, jak to s Drakeovou rovnicí vlastně je.


Pramen: NewScientist.com 3.10.2007, Wikipedia


 

 

 

 


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:04.10.2007 00:40